Ano, až na známé karanténní okolnosti užili jsme si dle možností letošní čas velikonoční, hlavně zahrádky byly plné rodinné pohody a vnoučat s kočárky i bez. Až člověka napadá, zda by nám celkový poklid v obcích i městech, na silnicích i v přírodě neslušel i v časech a dnech tak říkajíc obyčejných. Všude samá ochota a ohleduplnost, třeba v marketech, navíc zde nové hygienické přístupy, ty už by tu mohly zůstat s námi, což by bylo dobré pro zdraví nás všech a fajn pro celé Česko. Také přebohaté variace roušek všech typů a barev, doklad nápaditosti i šikovnosti některých mezi námi, hlavně žen, díky za to.

Dle venkovního počasí i pranostik počítá se poslední třetina dubna obvykle mezi vrcholné jaro. Tím je dáno, že pro toto období krásné pohody není příliš úsloví k určitým svátkům. Snad proto, že právě mezi období žádané pohody vkrádá se tu a tam ještě pověstné aprílové počasí. A tak kalendářový patron těchto dnů může mít jednou vzorné jarní počasí obdobné tomu letošnímu kolem velikonoc, ovšem příštího roku může přijít počasí zvané psí. Tuto nestálost vystihují povětrnostní pořekadla pro poslední dubnovou dekádu, která jsou pohříchu spíše pesimistická.

Jiří a Marek - mrazem nás zalek

Zdaleka nejvýznamnější jsou pranostiky ke včerejšímu 24. dubnu, jehož patronem je sv. Jiří. Takže alespoň dodatečně upřímné blahopřání všem toho pěkného jména mezi námi, a ještě než si se svojí družkou/rouškou odskočíme na víkendové provětrání někam za humna, připomeňme si alespoň několik svatojiřských pořekadel.Jak známo z počátku tohoto týdne, počasí bylo tu poznamenáno výrazným poklesem teplot vzduchu, někde i ranními mrazíky, aneb Jiří a Marek - mrazem nás zalek. Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po nim. Ale mrazy už neuškodí, co po Jiřím chodí - platnost tohoto rčení závisí na nadmořské výšce místa.

Pro Tachovsko a hlavně Český les je třeba počítat s posledními jarními mrazíky až do poloviny května. O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost - když on stříkne, jeden obrok pryč. Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře. Po teplém Marku (25.4.) často se ochlazuje, nebo je při deštivém počasí v tento den blátivo téměř až do Medarda. A trochu povyražení pro naše turistky - na svatého Jiří vylézají už i v západní části Čech hadi a štíři, či spíše ještěrky, zatím ale nic moc.

Legenda svatojiřská a současnost

Zvláštní to rok, kdy v čase svatojiřském nebudou dálkové běhy ani poutě, prostě ještě si musíme nějaký čas počkat v koutě. Snad po stopách stavebních památek sv. Jiří na Tachovsku bychom se mohli přívětivém jarním počasí vydat. Připomeňme si také alespoň v kostce legendu o tomto světci, která je zaznamenána v řadě historických pramenů - sv. Jiří byl křesťanský mučedník ze 3. stol., pocházel patrně z území dnešního Turecka. Nepochybně nejznámější z četných legend ta o jeho souboji s drakem, pocházející z 11. stol.; v tom čase prý u jednoho afrického města trýznil obyvatele netvor, kterého Jiří zkrotil, přivedl do města a tam zabil. Kult sv. Jiří přinesli do západní Evropy křižáci, vracející se z výprav.

Jak známo, sv. Jiří je patronem mnoha řemesel, kupř. kovářů, také vojáků a skautů. Je také přímluvcem za dobré počasí a pomocníkem proti nemocem a horečkám, což by v současnosti mohlo být přínosem v našem boji s postrachem covid-19. Sv. Jiří je zobrazován jako mladý rytíř v brnění, zabíjející draka. Na zámku Konopiště má světec muzeum, vybudované péčí arcivévody Františka Ferdinanda; to až se znovu otevřou expozice našich hradů a zámků.

Z památek sv. Jiří na Tachovsku

Již od doby románské byla sv. Jiří zasvěcována řada kostelů, dnes je jich v Čechách kolem 70. K barokním dominantám patří kostel sv. Jiří v Černošíně, vystavěný v první půli 18. stol. na místě starší svatyně. Za kostelem potěší turistu infopark a motorest Vlčák; v bývalé faře je dnes místní muzeum. Město tradičně pořádá svatojiřské slavnosti a poutě.

Také hradní kaple na předhradí Krasíkova byla ve středověku zasvěcena vzoru ideálního rytířství sv. Jiří. Na Borsku je socha sv. Jiří umístěna na nízké mohyle v Borovanech, jejím autorem je lidový kameník G. Böhm. Na prahu Českého lesa stojí kostel sv. Jiří na náměstí města Přimdy, původně snad románská stavba, později rozšířena. V 80. letech 19. stol tu působil spisovatel J.Š. Baar. Vedle kostela správa CHKO, v okolí množství turistických tras a naučná stezka, také další možnosti různého rekreačního a sportovního vyžití po celý rok.

Uzavíráme naše malé jarní připomenutí sv. Jiří a legendy o jeho vítězství pevné vůle i opravdové víry nad zlem, která dává inspiraci i do složitých dnů současných …

Pavel Nový