Těžko si proto stěžovat na sluneční lázně a sucho k uzoufání v průběhu poslední červencové dekády. Tak tomu má být, jenom si klademe otázku, zda už trvajícího horka a oblohy bez mraků, byť už zase se stopami letadel, není tak říkajíc až přes míru. A jestliže někde prší a je vody moc, v zapomenutých koutech tachovských povětšinou padá jen taková druhá rosa, spíše na omluvu, než na pořádné prolití zahrádek i krajiny. Kdo ví, zda si za letošního perného léta ještě vyjdeme na víkendový výšlap v pláštěnce, či natrefíme v přírodě na rybník plný vody a bez sinic.

KDYŽ NA VAVŘINCE SLUNCE SVÍTÍ

Dlužno připomenout, že již pozítří má své místo v kalendáři svatý Vavřinec (10.8.), který patří z hlediska povětrnostních rčení k velmi významným dnům srpna. Počasí na sv. Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní. Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný. Zato Vavřincův déšť - myší úroda. Svatý Vavřinec býval dříve označován za první podzimní den, to proto, že kolem jeho svátku začínají již průměrné denní teploty obvykle klesat. Jedna z německých pranostik zase říká, že po sv. Vavřinci již dřevo neroste.

Svatý Vavřinec je jedním z nejuznávanějších patronů vinařů, ochraňuje i knihovníky, archiváře, kuchaře ad. Na Chodsku se říkávalo, že když o něm slunce svítí, budem dobré víno míti. Na sv. Vavřince slunečnost - vína hojnost. Když den sv. Vavřince a poté i Nanebevzetí P. Marie (15.8.) pěkný jest, tehdy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek. Svátek sv. Vavřince je slaven v celém katolickém světě.

SRPNOVÝ ČAS NAD ÚTERSKÝM POTOKEM

Dost však již úvah nad počasím, ono se nějaké vyvrbí, a náš turista dokáže se vyrovnat i s jeho změnami. Dnešní víkendová túra zavede nás do severovýchodního cípu tachovského okresu, který tu podél Úterského potoka sousedí s okresem Plzeň-sever. Jinak řečeno, na mysli máme pohlednou krajinu vrchů, potočních údolí a vesnických koutů od Bezdružic směrem k městečku jako na dlani, totiž k Úterý. Právě zde si nyní léto užívá svůj vrchol v podobě sluncem ozářené krajiny a počátku žní, také skupinek rekreantů na stezkách, či letních táborů v údolích.

Po modré turistické značce pouštíme se od dominanty zámku v Bezdružicích přímo na sever. Po přírodní trase míříme do údolí Nezdického potoka u Českého mlýna, pod zdejším koupalištěm se napojujeme na zdejší silnici (cyklotrasa 2208), kde odbočíme ze značky vlevo, do prudkého stoupání silničky k obci Křivce. Tato část vydá za náročnější šlapání do kopce, odměnou jsou nám překrásné panoramatické výhledy od vesnice do okolní krajiny, prohřáté létem.

Z HISTORIE VSI JMÉNEM KŘIVCE

Samotná ves Křivce leží na strmém svahu nad soutokem dvou potoků, patří k okresu Tachov, svými dějinami však spíše k Tepelsku. Traduje se, že Křivce bývaly před husitskými válkami městečkem, snad zde stávala i rezidence tepelských premonstrátů, posléze vypálená husity. Lokalita je pod názvem Cribse prvně psána r. 1219, jako součást majetku tepelského kláštera. Dle názvu má obec Křivce jméno po lidech křivých, obdobně jako nedaleké Kozolupy měly být ve středověku vsí lupičů koz.

R. 1468 obsadil Úterý, Křivce a okolí Bohuslav ze Švamberka, brzy však byl tento rod králem donucen vše vrátit klášteru v Teplé, u kterého byla ves až do konce feudalismu. Počet sedláků i usedlostí v Křivcích se postupně zvyšoval, r. 1930 zde bylo 30 popisných čísel a 175 obyvatel. Koncem 20. stol. je v odlehlé vsi sepsáno 7 domů a 19 místních; dnes zde žije pár rodin, doplňovaných rekreanty.

O KOSTELU I ŽLUTÉM KOVU

Nepřehlédnutelnou dominantou Křivců je historicky i stavebně významný kostel sv. Martina, udávaný po starší svatyni od r. 1358; kolem r. 1670 byl zdejší gotický kostel nahrazen barokní novostavbou, která přetrvala až do současnosti. Opuštěný kostel byl po r. 2005 péčí občanského sdružení Martinus postupně opravován včetně hřbitova kolem. Před hřbitovní brankou zaujme sloup s nezvyklou sochou sedícího Krista, datovaný r. 1711.

V období 15. a 16. století se v okolí Křivců intentivně těžilo a rýžovalo zlato, v tomto čase ves ekonomicky vzkvétala. Kolem r. 1790 se o těžbu pod vsí pokoušel majitel panství Bezdružice Konstantin Löwenstein. Stopy po dolování v podobě hald hlušiny jsou patrné v lese u silnice do Starého Sedla, či v údolí

Úterského potoka. Takže pěkné zážitky z vycházky do zlatem slunce i země protkané romantické krajiny kol Křivců …

Pavel Nový