Kdo může, hledí se osvěžit někde u vody, zatímco zemědělci musí beze zbytku sklidit, co se na polích urodilo. K výrazným letním zážitkům patří letos i pobyty na chalupách, chatách a zahradách, inu všude dobře, a v tuzemsku nejlíp. Ale ani v poslední srpnové dekádě nemusí si náš víkendový turista zoufat - právě v tomto období má být počasí stabilní, bez hrozby vpádů studeného vzduchu.

Příští dny by tudíž mělo vládnout poměrně klidné, teplé a suché počasí s dostatkem slunečního záření. Právě takové období má zdárně dovršit probíhající žně i vinařův rok, a tak zajistit vcelku úspěšné žně i pohodu pro vinobraní. Dnes se vydáme do venkovské krajiny na severovýchod od Plané, která v podobě okolí Michalových Hor láká mnoha historickými připomínkami druhdy horního místa, romantickým okolím údolí Kosího potoka, i jednou v zeleni uzavřenou vsí, se kterou se blíže seznámíme. Ještě, než nás pohltí zdejší lesy, údolí a pastevní areály, připomeneme si světce, který v lidové meteorologii odjakživa vládne tomuto času.

Od Bartoloměje slunce již tolik nehřeje

Jak tvrdily naše babičky, den sv. Bartoloměje (24.8.) je chápán jako přelom mezi létem a podzimem. Bartoloměj svatý nejen odpoledne krátí, ale také zlomí všemu hlavu - létu, poslednímu obilí na polích i koupání. Od sv. Bartoloměje prý již slunce tolik nehřeje. Jaký čas na něj jest, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek, což je rčení doložené již r. 1617. Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas. Máme-li na něj střídavé počasí, máme též střídavý podzim. Sucho na Bartoloměje - mrazné zimy naděje.

Pro pořádek ještě připomínáme, že sv. Bartoloměj je patronem mnoha měst po celé Evropě, mj. i Plzně, kde na náměstí stojí jeho kostel, povýšený r. 1993 na katedrálu. Světec byl jedním z 12 apoštolů - učedníků Ježíše Krista. V jižních Čechách se na jeho svátek dávaly do vikýřů chalup jeřabiny. V okolí Plané dominuje při dálkových pohledech barokní kostel sv, Bartoloměje v obci Pístov.

O bouřkách i konci koupání

Jedno z pořekadel uvádí, že svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám. Pojem o zavádění mraků pochází z doby, kdy se zvonilo proti krupobití; bouřkové mraky znamenající nebezpečí pro úrodu se zaváděly či odváděly zaříkáváním nad lesy, kde nemohly uškodit. Koncem prázdnin má končit sezóna místních bouřek z tepla, po Bartoloměji jdou bouřky domů.

Navíc, když prý o svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, nemá se již nikdo koupat. Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi. A jaká nás čeká zima ? Na Bartoloměje moc mraků, v zimě moc sněhu.

Kdysi zde měl Hostíček dvůr

Nad levý svahem údolí Kosího potoka klikatí se nad Michalovými Horami místní cesta na Hanov, která zavede našeho turistu i do nenápadné, pohodou léta obdařené vsi, co má dnes název Hostíčkov; starší název Hostyk se vyskytuje již v r. 1379. Pojmenování je patrně odvozeno od osobního jména Hostík či Hostíček, který zde měl kdysi dvůr. Ves poté náležela zčásti k panství hradu Třebel, druhý díl vlastnil tepelský klášter. Později drželi Hostíčkov majitelé Brodu nad Tichou, v první půli 16. století byl přikoupen k panství Planá. Podrobnosti viz historicko-turistický průvodce po Plánsku a Tachovsku.

Zatímco v půli 19. stol. žilo v Hostíčkově na 300 obyvatel, dnešní stav obnáší asi tucet statků, chalup a chat. Zaujmou usedlosti s novým kabátem, upoutá roubenka vedle čp. 34. Před ní stojí pod stromy opravená malá kaple; starý smírčí kříž od Hostíčkova byl přemístěn do nedaleké vsi Vrbice u Bezdružic, kde stojí u cesty dodnes. Raritou je zdejší pivnice (a knihovna) Bez bab.

Po cyklostezce 2224 můžeme z Hostíčkova zavítat do Vysokého Jamného a dále do strmé krajiny údolí potoků pod Stanem a Kořenem, zdejší trasy jsou už na delší a náročnější šlapání. Nebo se přes Lestkov vydat k nápadným vrchům nad Hadovkou, v podobě Krasíkova či Ovčího vrchu. Přitom si vychutnat sluneční koncert, zlatící zdejší pohlednou i památnou krajinu …

Pavel Nový