Co do počasí nepřinesl zatím máj žádné mimořádné události, byl nejprve spíše suchý, pak naopak studenější a vlhčí, od horka k mrazu a sněhu; byl zkrátka hodně náladový a jako vždy skoro k neuvěření, což mu ostatně po paměti přísluší, včetně Zmrzlíků.

Dlužno podotknout, že ani na počátku třetí květnové dekády nemusí si ještě člověk ani příroda stát na výhru. Známo je, že i v závěru máje mohou se objevit po jasném dnu i chladné, ba přímo mrazivé noci, a co nezmrzlo na Serváce, to zmrzne až nyní. V tom případě hovoříme o výskytu tzv. malých ledových mužů, co se vyskytují na Filipa (26.5.) a po něm. Ovšem dlouhodobější předpovědi dávají nám naději na pěkné, až letní počasí konce května. Sečteno a ještě nepodtrženo, buď bude na opalovačky, nebo na pláštěnku, ostatně vody je třeba.

Urban bývá studený pán

V kalendáři blížíme se nyní kvapem ke dni svatého Urbana (25.5.), právě on bývá studený pán; a dokud z pece nesleze, nebude teplo, což je slovenské úsloví. Také se tradovalo, že jaký den na Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má. Především je však tento světec jarním patronem vinařů - Urban krásný, vyjasněný, hojným vínem nás odmění. Když je on pěkný, bude suchý červenec i srpen. Takže je zřejmé, že pohoda na Urbana je vyhraná nejen pro sedláka, ale také pro vinaře, i turistu na jarních cestách. A po sv. Urbanu mráz už neuškodí džbánu.

Ale dost již úvah nad povětřím, se kterým zápolí i odborníci na slovo vzatí, s výsledky velmi proměnlivými, někdy i od horších až ke špatným, to jak je málo informací a údajů z letadel. Naši předci i bez strojů a přístrojů dospěli prostým pozorováním oblohy a přírody vůbec k závěrům vcelku uspokojivým, viz pranostiky. Pravdou je, že řádná víkendová túra našeho turistu spíše příjemně zahřeje a zocelí jeho duši i tělo, a to počasí navzdory. Za tímto výsledkem zveme dnes do poměrně členité krajiny v severovýchodním koutu našeho okresu, tam kde sousedí s okresem Plzeň-sever.

Zlatá krajina vrchů, vod a údolí

Právě na jaře je rozmanitá krajina kolem Bezdružic a Konstantinových Lázní snad nejpůvabnější, to když vykvétají listnáče na úbočích zdejších čedičových vrchů a pastevní areály na jejich úpatí rozsvítí plané luční kvítí. Také do sebe zahleděná údolí zdejších říček a potoků pozvednou zelenou štafetu jarní přírody a povedou turistu do památných zákoutí, co pamatují zdejší historické události, mj. i zlatou slávu v podobě stop po rýžování a těžbě vzácného žlutého kovu. Doba zlatokopecké horečky a ražby vzácných dukátů zvaných Outerské vrcholila v 15. století; v řadě šachet mezi Potínem a Bezdružicemi se těžívala rumělka a železná ruda. V krajině je tu rozeseta řada vývěrů minerálek, připomeňme alespoň Studánku lásky pod Břetislaví, léčivý Prusíkův pramen v Konst. Lázních, ad.

Dolů k mlýnu, nahoru k Falkenštejnu

Po modré značené trase lze se z našich jediných lázní vydat kolem Starých Lázní k nedaleké Nové Vsi a dále pak k Potínu, kde odbočíme po místní silničce sešupem dolů k Úterskému potoku u Starého Mlýna. Ještě předtím se pod mostkem u styku zdejších silnic můžeme osvěžit u stříšky v údolním zářezu minerálním pramenem, zvaným Koňský. Kdysi prý pomohl na nohy utahanému koni, určitě osvěží i nás, je výborný, ale nesladit.

Poté za pár minut sejdeme k nedalekému Starému mlýnu, se zachovalým stavením a vedlejší fungující pilou. Starý mlýn byl o třech kolech, v pronájmu ho měl kovář ze zmíněné Nové Vsi. Dnes tu vládne na dvoře mlýna řezivo všeho druhu, a kolem není pro haldy dřeva na pořez takřka vidět. Právě zde v údolí Úterského potoka, i ve svahu s připomínkou Sokolího hnízda, čili Falkenštejna, vykonal kůrovec takřka beze zbytku své kalamitní dílo. Škoda údolního lesa, naopak konečně je vidět skalní ostroh i od odpočívadla u turistického rozcestníku. U silnice nad mostkem zahlédneme pohlednou kapličku, u potoka potěší jarní květena, brzy i nápadné vějíře kapradiny pérovníku pštrosího. Tolik malé nahlédnutí do jednoho z obnažených koutů při zdejším zlatém Úterském potoce pod Falkenštejnem … Pavel Nový