Přestože název zní doslova Zrnová hora (Korn je zrno obilí, Berg je hora), pravděpodobně se jedná o omyl. Z důvodů drsných a kamenitých půdních podmínek nebyl Kornberg s největší pravděpodobností nikdy vhodný pro pěstování obilí. V hisotoirických knihách se dá dočíst, že dříve se hora jmenovala Kurnberg. A postupem doby se přeslo až na změnu v Kornberg. Kurn může znamenat tetřeva lesního, což už je pravděpodobně bližší. P5esný význam však dodnes není známý. 

Všechny však upotá věž Schönburgwarte, která byla slavnostně otevřená v roce 1954, není první stavbou na Kornbergu. Na podzim roku 1849 postavil tesařský mistr Ulrich Hallmeyer z Kirchenlamitz asi 20 metrů vysokou dřevěnou věž na kamenné podezdívce, která sloužila jako zeměměřič. Na stavbě  pracovalo dva týdny 20 mužů. Když chátrala, postavila sekce Fichtelgebirge německého a rakouského alpského klubu, předchůdce dnešního Fichtelgebirgsverein, v roce 1885 23 metrů vysokou dřevěnou rozhlednu, kterou plánoval Winnerling, Wunsiedel. Stavbu prováděl tesařský mistr Böhringer, Wunsiedel. Náklady tehdy činily 626 marek. Slavnostní vysvěcení bylo 2. srpna 1885.

Kníže Ernst von Schönburg-Waldenburg daroval staveniště a potřebné dřevo, a proto byla budova pojmenována Schönburgwarte. V březnu 1897 se tato dřevěná věž zřítila a v průběhu roku se tak spolek Fichtelgebirgsverein rozhodl postavit věž kamennou, kterou v roce 1898 naplánoval městský stavební úředník Thomas z Hofu. Byly vybírány peněžní dary. Oddíl alpského klubu Asch přispěl 365 markami a turistický svaz Vogtland 100 markami. Stavbou 19,2 metru vysoké stavby, která stála 7800 marek, byl pověřen stavitel Luding z Pilgramsreuthu .

24. června 1900 byla kruhová kamenná stavba slavnostně otevřena pro veřejnost. Po krátké době byly již opravy nutné, protože věž vykazovala vážné trhliny a musela být obehnána železnými kruhy. V roce 1930 spadla část cimbuří věže a schodiště uvnitř muselo být opraveno. Neuplynul rok, kdy by Schönburgwarte nevznikly náklady na opravy. V roce 1936 dospělo odborné šetření k závěru, že věž Kornberg musela kvůli zchátralosti uvolnit místo nové stavbě. 4. prosince 1938 byla kruhová věž z bezpečnostních důvodů odstřelena. 

30. srpna 1952 byl založen spolek pro rekonstrukci věže Kornberg, který shromáždil prostředky na novou rozhlednu na vrcholu Kornberg. Nová budova byla otevřena 10. října 1954. Na slavnostním otevření a předání věže veřejnosti se sešlo kolem 4000 výletníků. Čtyřboká věž o celkové výšce 26 metrů, na kterou vede 114 kamenných schodů, stála stavební náklady 62 000 německých marek. Většina byla získána z darů a grantů. 

Vedle rozhledny můžete vidět další obrovskou věž, která se jmenuje Bundeswehr. Je to telekomunikační průzkumná věž, která byla postavena v roce 1973. Sloužila pro vojenský průzkum a obranu státu. V roce 1977 byla dokončena výstavba druhého patra.

Pozemek pro věž, včetně provozních budov, se rozkládá na více než 26 000 m². Věž je vysoká 64 metrů, průměr u paty je 8 metrů, základy jsou hluboké 4,5 metrů. Jen na šachtu věže a základ se během prvních jedenácti měsíců spotřebovalo 2 500 m³ betonu a 300 tun oceli. 

Provozovatelem věže byla telekomunikační společnost 946, která sídlila v Hofu. Po stažení sovětských vojsk z bývalé NDR v roce 1994 byla telekomunikační společnost i věž vyřazena z provozu. V tuto chvíli se plánuje její demolice, protože podle německých úžřadů nemá širší využití.

Zaslal Miroslav Šindelář. Děkujeme.