Ovšem raději se neptejte, jaké bude vrcholné léto, odpověď nejisté povahy je zahrnuta v pranostikách. Svatý Jan Burian (26. 6.) mlátí prý bez cepů, což značí časté krupobití při bouřkách. Poté jaké počasí je zítra, ke svatému Ladislavu, takové jest po sedm neděl. Také průpovídky pro poslední dny června naznačují možnost přelomu počasí. Den Petra a Pavla (29. 6.), když je jasný a čistý, rok úrodný bude jistý. Prší-li na tyto světce, až za 30 dní déšť vyprší; bude pak mnoho myší, ale urodí se i hojně hub.

Cestou třešní od Strahova k zastávce

Štěstí ale přeje připraveným, proto se spolu s kalendářem raději připravujme na krásné počasí vrcholného léta, které již brzy přivítají školáci na prázdninách i dospělci na dovolených. Pro tento víkend vybrali jsme jako třešničku jedno z nenápadných míst spočívající nad potokem Hadovkou, pár kilometrů na jih od Konstantinových Lázní. Jak název potoka napovídá, jeho tok s četnými zákrutami přidává tu krajině na romantice; dle jména Hadovka by se zdálo, že nápad hadí čeládky bude tu mimořádný, ale není čeho se bát - klikatí se tu sám potok. Při cestách údolím zahlédneme tak užovku obojkovou se žlutými půlměsíčky za hlavou či užovku hladkou, obě neškodné a navíc chráněné.

Samotná ves Strahov leží při silnici mezi Horními Kozolupy a Kokašicemi, kdysi patřila k nedalekému Očínu, kde stávalo rytířské sídlo. V 17. století je uváděna jako součást panství Cebiv, spolu s ním byla později přikoupena k Bezdružicím. Na návsi stojí kaple a několik pohledných sochařských děl, také dům s hrázděným štítem. Po místní cestě míříme podél zrajících třešní dolů k železniční zastávce Strahov, zde je informační tabule k lokálce Pňovany-Bezdružice.

Připomínka dvora a mlýna Machařov

Mezi vsí a zastávkou, co obě nesou název Strahov, stojí nápadné budovy bývalého vrchnostenského dvora Machařov, ve středověku tu bývala i stejnojmenná ves. Dvůr a jeho okolí měly kdysi parkovou úpravu. Pokud jde o někdejší mlýny a další vodní díla, stávalo jich v okolí povícero. Pod Strahovem ležel mlýn Schlangenmühle s pilou na prkna; při Hadovce, sevřené údolními svahy a bujnou poříční vegetací, leží zbytky náhonu a rekreační stavení v místě Papírového mlýna, níže pod ním stával zaniklý Bílý mlýn.

V údolí pod zastávkou, tam kde se trať probíjí šiknou skalní stěnou, leží u Hadovky nejzachovalejší z mlýnů, zvaný Machařovský. Je zmiňován již ve starých záznamech a dodnes slouží jeho objekty jako rekreační. Zdejší kamenná stavení a zbytky mlýnského provozu připomínají časy, kdy tu klapalo mlýnské kolo a o celý provoz pečoval mlynář Kubík. Na nádvoří Machařovského mlýna nikdo nepřehlédne příkrou skálu s náznakem štoly; pod skalou je i kamenný sklípek. Pomníček u cesty k mlýnu připomíná předválečné obyvatele mlýna.

Od zastávky podél mlýnů ke Gutštejnu

Pod přejezdem u strahovské zastávky (na znamení) směřuje červená pásová značka cestou bývalých mlýnů po Hadovce dolů k jednomu z našich nejromantičtějších hradů, totiž ke Gutštejnu.

Stejnou cestou vydávali se již v časech mezi válkami i po roce 1945 účastníci vlakových výletů z Prahy a Plzně, aby poznali tento kout severozápadních Čech i perlu zdejší hradní architektury, také pohnuté dějiny těchto končin. Později se místa na potoce stala jako stvořená pro trampské osady i dětské tábory, které tu snad co nevidět opět ožijí letní současností roku 2021.

Pavel Nový