Přišla žena v bílém a obdařila zem tisíci rampouchů. Sněhové vločky hrají v odpoledním slunci duhovými barvami a dovedou člověku vyprávět báchorky o zakleté princezně v ledovém zámku.

Každý díl lesa vyhlíží jinak, každá skupina stromů je jinak vyfintěna. Někde leží těžké chuchvalce sněhu plnou vahou, jinde sedí na větvičkách bělostné cukrové čepice.

Tak to tu všechno stojí nebo leží, včleněno v bělostné záplavě s několika prosvítajícími groši slunce.

Ivan Nikl