OBRAZEM: Fantova budova je plná tajemství. Podívejte se na rekonstrukci střechy

Stavba podle návrhu architekta Josefa Fanty probíhala v letech 1901 až 1909. Budova je 217 metrů dlouhá a 28 metrů široká, sestává z pěti samostatných částí. Stejně jako jiná nádraží ve světě se i v Praze inspirovali Severním nádražím v Paříži. Fanta před sto lety naštval pražské Němce, když si vybral ke spolupráci výhraně české výtvarníky. Zkrátka – jak shrnula Správa železnic: „Fantova budova je plná tajemství.“

Podle státní organizace existovaly po druhé světové válce návrhy na asanaci několika pražských nádraží (včetně hlavního) a vytvoření ústředního nádraží. Fantova budova mohla jít k zemi i v případě, že by prošel návrh na rozšíření kolejiště směrem do Vrchlického sadu, tedy parku přezdívanému Sherwood.

Sherwood získá novou tvář. Zpracovatel projektu vzejde ze soutěžního dialogu

Citelným zásahem do historicky významné stavby pak bylo budování severojižní magistrály na přelomu 60. a 70. let minulého století. Podle publikace Praha a železnice od Milana Poláka byla po stanovení konečné trasy „dálnice uprostřed města“ ve hře demolice Fantovy budovy, ostatně později neslavný osud potkal bývalé těšnovské nádraží. Secesní budovu hlavního nádraží zachránil fakt, že byla památkově chráněná.

Ve skutečnosti to není jen o fasádě

Po letech chátrání se snaží Správa železnic vrátit Fantově budově alespoň trochu někdejšího lesku. Italská firma Grandi Stazioni rekonstrukci nedokončila včas a byla z nádraží vykázána.

Svatostánek pro kulturu, nikoliv různé foody. Fantova budova se opravuje

Práce nyní provádí firma Avers, předpokládané náklady činí 212 milionů. Je nicméně možné, že se budova ukáže být oproti očekáváním v horším stavu a náklady porostou. Rekonstrukce má trvat ještě více než rok. „Rekonstrukce je známá jako rekonstrukce fasády, ale ve skutečnosti to není jen o fasádě. Jde taky o střechy a střešní konstrukce, keramické, kamenické a klempířské prvky, samozřejmě okna a dveře,“ upozornil facebookový profil Správy železnic.

Státní organizace zve na fotografickou prohlídku střechy budovy A na severní straně (tedy nejvíce vzdálené od Národního muzea). „Konstrukce střechy tvoří ocelové nýtované vazníky, na ty jsou kladeny vodorovné kovové vaznice a na ně jsou poté kotveny dřevěné krokve. Zatímco popsané konstrukce jsou původní, prejzová krytina byla vyměněna v roce 1972. Původně byla v krovech prádelna, ale budova relativně brzy po dokončení procházela změnami. Třeba tady v části A byla prádelna již v roce 1926 z části přeměněna na byt, prádelna se musela posunout. Novodobě zde byl vytvořen prostor pro kanceláře a sklad,“ píše se v jednom z popisků.

Italské obchody na hlavním nádraží jsou již minulostí

Výhled z Fantovy budovy je nádherný. Zaujme i detailní pohled na atlanty podpírající skleněnou báň symbolizující zeměkouli. Kromě dominant centra metropole lze ze střechy vidět v pozadí také Žižkovskou věž. Častým motivem Fantovy budovy jsou orli a okřídelná kola – symbol železnice a pokroku, který přinášela. 

Oprava hodin

„Socha podávající si ruku s durhou sochou naproti přes kopuli symbolizující zeměkouli symbolizuje spojení a propojení. Autorem je Stanislav Sucharda, který navrhl například také centrální část pomníku Františka Palackého před budovou ministerstva zdravotnictví na Palackého náměstí,“ prozradila Správa železnic.

Restaurátoři a restaurátorky zde ve výškách provádějí spoustu „mravenčí“ práce. Sochařských prvků má Fantova budova stovky. Při rekonstrukci dojde také například k revizi hodinového stroje a opravě ciferníku na jedné z věží směřujících k magistrále.

Oprava Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze se prodraží