Na obou přehradách tradičně fungují dobrovolné služby vodních záchranářů Českého červeného kříže připravených nejenom zasáhnout v případě úrazu či zdravotních komplikací pacientů na březích, ale v případě potřeby vyjet společně s hasiči i k záchranné akci na vodě. Vlastně vyrazit dřív – protože oni už jsou na místě, v době svého volna, a své lodě mají na hladině.

Zařazeni jsou mezi složky integrovaného záchranného systému, a tak si lze jejich zásah vyžádat pomocí běžných tísňových linek. Přesněji, není třeba žádat nic speciálního. Reagují na standardní tísňové volání. Současně ale vyrážejí i na preventivní vyjížďky.

Záchranná služba se člunem

Také středočeská záchranná služba tradičně provozuje sezónní stanoviště na Slapech, vybavené nejenom sanitkou, ale i člunem. Může se tak rychleji dostat „přes vodu“ i k pacientům ve špatně dostupných lokalitách, aniž by bylo třeba objíždět po břehu desítky kilometrů. Zachování této služby potvrdil Deníku nový ředitel Zdravotnické záchranné služby Pavel Rusý.

Nezastírá však, že pro budoucnost může uvažovat o možných změnách. „Je třeba zamyslet se nad tím, kolik případů v sezóně řeší – a dostat ji více do povědomí veřejnosti a rekreantů,“ konstatoval na adresu posádky z výjezdové základny Ždáň. S tím, že se zachováním sezónní přítomnosti zdravotnických záchranářů na Slapech se počítá i nadále. Připomněl, že plánuje i schůzku s vodními záchranáři, aby bylo možné dohodnout bližší spolupráci.

Efektivní pomoc

O tom, že je třeba debatovat, jak pomoc rekreantům, kteří se ocitli v nesnázích, zajišťovat co nejefektivněji, se při setkání s krajskými šéfy hlavních složek integrovaného záchranného systému zmínila hejtmanka Petra Pecková (STAN).

„Existují i další organizace, které zajišťují vodní záchranku. Obracejí se na kraj s individuální žádostí o příspěvek na provoz nebo vybavení,“ konstatovala. „Musíme najít koncepční a systémové řešení, které bude zajišťovat bezpečnost na vyhledávaných vodních plochách,“ poznamenala hejtmanka k tomuto tématu.