Teď o víkendu čeká domažlické fotbalisty další kolo, v němž změří v neděli od 10.30 síly se silným Sokolovem.
Byl jste první volbou do branky místo vašeho zraněného gólmana?
Jelikož máme o brankáře nouzi, tak jsme vlastně žádnou volbu neměli, takže se dá říct, že jsem byl první volbou, protože jsem byl první, kdo si o to řekl. Když jsme viděli zranění, jaké náš gólman měl, ze srandy jsem na lavičce prohodil, že to půjdu odchytat. Nakonec jsem dostal důvěru od trenéra a šel do brány.
Chytal jste někdy už předtím?
Chytal jsem jednou ještě někdy v přípravce na turnaji a byla to naprostá tragédie, ale to už je dávno. Když jsem šel na hřiště, cítil jsem se dobře, věděl jsem, že v takové situaci za stavu 0:1 nemáme co ztratit a můžeme jen překvapit, to určitě pomohlo.
Jak jste se cítil, když jste šel do branky?
Nervozita postupně stoupala, když se tři body víc a víc přibližovaly, ale užíval jsem si to.
Utkání jste nakonec zvládl bez inkasované branky. Jakou nejtěžší situaci jste musel řešit?
Nejtěžší situaci si nevybavuju konkrétně, ale každopádně nejhorší pro mě byly standardní situace, kterých jsme museli několik bránit. Nevěděl jsem moc co dělat, tak jsem stál v brance a doufal (úsměv).
Ve druhé půli se vám povedlo otočit utkání proti Mariánským Lázním. Co se změnilo, že jste po špatné první půli zabrali?
Myslím si, že paradoxně nám pomohlo to, že jsme v bráně neměli brankáře, ale hráče, protože kluci se semkli, bojovali a prakticky soupeře nenechali ani vystřelit. Jak už jsem říkal předtím, všichni věděli, že nemáme co ztratit, takže jsme si pro to šli a nakonec se to povedlo.
Teď vás čeká další zápas s předním týmem divize, se Sokolovem. Jak těžký to bude zápas?
Každý zapas v téhle soutěži je těžký a ještě navíc s takovým soupeřem, který má celkem solidní formu, takže jednoduché to určitě nebude. Jestli ale k zápasu přistoupíme jako k druhému poločasu v Mariánkách, věřím tomu, že body zůstanou v Domažlicích.
Načítám tabulku ...
