Fanynky chodí a jezdí na každý domácí i venkovní zápas. Za autovou čárou vesnických fotbalových plácků jsou hodně slyšet, mají trubky, buben, vlajku či klubová trika.
„Máme tři pokřiky: „Brodský bodla, to jsme my.“ Ta je nejstarší. Na jaro jsme s holkami vymyslely: „Kluci z Brodu dají vám sodu.“ „Ti naši kluci, ti vám nakopou prdel,“ vyjmenovává Lenka Pavlíčková, předsedkyně fanklubu a manželka Aleše Pavlíčka, jednoho z klíčových fotbalistů Brodu nad Tichou.
Právě manžel ji dostal k fotbalu. „Když jsem šla na první zápas, nevěděla jsem, co je ofsajd. Poznala jsem jen gól. Na fotbal jezdily manželky a přítelkyně ostatních hráčů, takže jsme se daly dohromady, udělaly si svůj fanklub a trička, aby všichni věděli, ke komu patříme,“ popisuje fanynka.
V soutěži jsou jediným fanklubem mohutně povzbuzujícím svůj klub. Zpočátku jejich hlasité fandění budilo údiv. „Než si na nás zvykli, byli ostatní překvapení, co tam děláme. Ale teď, když už nás znají všude, tak se k nám kolikrát přidají, chtějí půjčit trubky, buben, a abychom fandily, i když dají gól protihráči. Myslím si, že jsme docela slavné u všech klubů, s kterými se hraje,“ říká Pavlíčková.
Objevují se však i negativní reakce. Ty si brodské fanynky vyslechly v Bezdružicích nebo ve Zhoři. „Bylo to ze strany jiných fanynek. Jediný, kdo s námi měl problém, byly vždy ženy. Třeba v Bezdružicích nás chtěly vyhodit ze hřiště a byly dost vulgární,“ vzpomíná fanynka, jejímiž dalšími oblíbenými kluby jsou Bayern Mnichov a Viktoria Plzeň.
„Naopak super je to v Částkově, Chodové Plané nebo Zadním Chodově. Dobré vztahy ale máme se všemi,“ dodává.
Fanouškovská základna se může rozrůst. „Čekáme, až si svobodní hráči najdou partnerky, abychom je také stáhly k sobě. Budeme fandit i v příští sezoně, kluky v tom nenecháme. Budu upřímná, když řeknu, že důvodem jejich výher je naše podpora. Druhé místo v soutěži je skvělé. A je neuvěřitelné, jaký kus cesty kluci ušli,“ těší Lenku Pavlíčkovou.
