Deník jeho osud popisuje z prostého důvodu: Křeháček se stal vítězem prvního ročníku ankety Osobnost amatérského fotbalu.

„Je to velmi příjemné a milé, hodně mě to potěšilo,“ usmívá se brýlatý pán, jenž žije sám.

Svůj domov má v Březové na Uherskohradišťsku, právě tam mu jeho kolegové, svěřenci a fanoušci svými hlasy výrazně pomohli k triumfu v anketě. „Byl jsem vyvalený, když jsem zjistil, že mě nominovali. Chvíli trvalo, než se provalilo, kdo to zpaktoval,“ s odstupem času se již směje Křeháček.

Devatenáctiletý obránce Zlína Jakub Kolář (vpravo) premiérovým ligovým gólem rozhodl 9. listopadu 2019 zápas s Olomoucí.
Kolář byl rád, že se při McDonald's Cupu ulil ze školy. Dnes obléká dres Zlína

Průběžný stav hlasování sledoval jen po očku, avšak v obci s 1200 obyvateli se stala „hitem“. I proto nakonec z více než 72 tisíc hlasů získal celou čtvrtinu.

„Asi jsem svou práci nedělal špatně,“ glosuje to muž, jenž se může těšit na několik cen včetně výletu do Prahy na fotbalový galavečer.

Zasloužená odměna. Křeháček u fotbalu strávil už více než čtyřicet let. „Dělal jsem tady snad úplně vše, sekáním trávy ještě kosou počínaje a šéfováním klubu konče. Největší radost jsem ale pochopitelně měl coby hráč a následně trenér,“ vzpomíná na svou aktivní fotbalovou kariéru, kterou ukončil ve 35 letech.

Talent prý poznal hned

Do Březové se ale přestěhoval ve 13 letech s rodiči z Papůvky na Olomoucku. „Už na škole v Pňovicích jsem založil svůj první tým a zorganizoval celou školní soutěž, počítal tabulky. Sám ředitel mou aktivitu podporoval, a tak jsem tehdy poprvé okusil kromě hry i trénování a manažerování,“ povídá Křeháček.

V dědině tak nenajdete snad jediného fotbalistu, který by neprošel jeho vedením. „Mým nejúspěšnějším fotbalistou je Václav Ondřejka, který hrál šest let ligu ve Slovácku,“ hlásí s hrdostí v hlase.

Josef Křeháček
Sokol Březová slaví. Osobností amatérského fotbalu je Křeháček

Talent u útočníka prý poznal hned. A taky ho rychle poslal do lepšího klubu. „Před odchodem do akademie Synotu jsme za něj dostali deset tisíc korun a fotbalový míč navrch. Jeho přestup ale tak snadný nebyl. Protože jeho rodiče neměli auto, musel jsem ho v počátcích sám vozit na tréninky. Pak jsem alespoň šest let chodil na fotbal na Slovácko zadarmo,“ děkuje Křeháček. Lístky prý dostával přímo od hráče…

Nemá nepřítele

Vyučený obráběč kovů s maturitou donedávna jezdil hodně po montážích, ale březnová operace zad mu změnila život. „Není to lehká životní etapa, záda bolí. Nyní jsem na nemocenské, ale během vycházek vždy mířím na stadion a tréninky,“ přiznává Křeháček, jemuž ale v okolí neřeknou jinak než Kali. Proč?

„Přezdívku jsem dostal v sedmnácti letech. Tehdy frčel večerníček s Calimerem, kuřátkem se skořápkou na hlavě. Také jako já už tehdy všechny dirigoval,“ přiznává muž, který je vedle práce ve fotbale aktivní u hasičů a nějaký čas působil jako zastupitel na obci.

„Nemám nepřítele. Nebo o něm aspoň nevím,“ uzavírá.