Už ve středu jsme informovali, jak vidí derby hráč Bezdružic Roman Fojtík, nyní přinášíme pohled druhé strany, a to očima nejlepšího střelce Konstantinových Lázní Adama Koláře, který v aktuálním ročníku soutěže dal zatím sedm gólů.

Fotbal má ze srdce rád. Je mladý. Studuje na Sportovním gymnáziu v Plzni, na jaře jej čeká maturita. I když má Adam Kolář na svůj věk velké zkušenosti s fotbalem, sobotní derby s Bezdružicemi bude premiérové. Když před lety v Lázních působil, Bezdružice tehdy hrály o třídu výš.

„Ale jako fanoušek jsem jich zažil dost. Vzpomínám si, jak byla derby před lety vyhrocená. Šlo více o nohy,“ řekl Deníku. Očekává, že derby v sobotu bude výrazně klidnější.

V sobotním klání nebude hlavní prioritou postavení v tabulce. Ale kvůli obrovské rivalitě těchto obcí, které od sebe dělí pouhý kopeček, bude pro oba celky hlavní prioritou výhra nad sousedním rivalem.
S hráči bezdružické Jiskry se Adam moc dobře zná, o to vyšší bude jeho motivace. Očekává hektický zápas. „Bezdružice to mají v krvi, preferují herní styl, který bolí.“ To sice prohlásil, ale také přiznal, že Jiskře nechybí kvalitní hráči, kteří to s balónem umějí, a ti jsou podle jeho slov velmi nebezpeční.

„Emoce jsou v těchto derby pokaždé, s fauly se bude počítat. Ale také bych si přál, aby byl zápas hodně fotbalový.“

Sází na skromnost. Má jasno, kdo bude favoritem, ale nahlas to pro jistotu říct nechce. Ale samozřejmě si přeje, aby v sobotu vyhrály Lázně. „Myslím si, že máme zkušenější kádr. Ale hřiště v Bezdružicích nám zrovna nesvědčí. Běžně bych řekl, že jsme favoritem my, ale hřiště v Bezdružicích nám nevyhovuje.“

Lázně jsou momentálně v klidu, postavení v tabulce řešit nemusí, jsou třetí a už teď je jasné, že třetí zůstanou i po podzimní části, protože na čtvrtou Studánku mají náskok čtyř bodů.
A díky čemu jsou vlastně třetí? „Myslím si, že máme velkou sílu dopředu. V týmu máme hráče, kteří mají zkušenosti z vyšších tříd. Máme technicky zdatné fotbalisty.“

Avšak upozorňuje, že tyto aspekty se v sobotu projevit ve hře Sokola vůbec nemusí. „Každý zápas je jiný. A také nemůžeme tušit, s čím vlastně Bezdružice nastoupí a jak se na zápas připraví.“
Kdyby trenér Konstantinových Lázní Petr Wenzl vyjmenovával žolíky svého týmu na sobotní derby, určitě by vyslovil jméno Adama Koláře. Ten má na svůj věk až nečekaně velké zkušenosti. Když byl ještě v sedmé třídě na základní škole, tak ho Lázně pustily na střídavý start za tehdejší SK ZČE Plzeň, tedy nynější SK Petřín Plzeň.

Se změnou škol ze základní na gymnázium, změnil i své působení. Hrál v SK Senco Doubravka, kde se z dorostu vypracoval do A mužstva. Změna prostředí mu v jeho vývoji výrazně pomohla. V ZČE mu nedávali tolik prostoru, skoro nehrál, do základní sestavy se ani nepodíval. Ale v Doubravce mu stanovili úplně jiné podmínky. Dostal větší prostor, byl na něj kladen velký nápor, což Adamovi výrazně svědčilo. „V Doubravce jsem strávil rok a půl. A potom mě poslali, abych si zahrál chlapský fotbal, protože v divizi bych tolik času nedostával, do Vejprnic. A ten rok ve Vejprnicích byl super. Lepší kabinu jsem nezažil.

Hrál jsem tam spolu s kamarády ze třídy (ze sportovního gymnázia), kteří tam také působili.“

V létě se z Vejprnic vrátil. Lituje někdy svého rozhodnutí, nebo si myslí, že udělal dobře? „Tak já jsem hlavně musel. Mám výrůstek na kyčli a ten mě docela hodně bolí. Už jsem nechtěl mít takovou zátěž na tu nohu, protože mě to bolelo poměrně často, a proto jsem si řekl, že půjdu zpátky do Lázní.“ Adam se chystá podstoupit operaci. A plánuje, že pokud operace dopadne tak, jak má, tak na sobě zamaká a chce se znovu vrátit výš. Ale momentálně nechce moc zatěžovat bolavou kyčel. „Vůbec netrénuji. Má fyzička je nejhorší, co jsem kdy zažil.“

A jak se mu líbí v Lázních? A jaká v Sokole panuje atmosféra?

„V Lázních? Komu se nelíbí v Lázních. (směje se) Máme dobrou partu. Pořád se smějeme. Nenadáváme si, když někdo něco zkazí.“ Po návratu na něj zapůsobil kouč Petr Wenzl, který tým převzal v minulé sezóně. „V létě jsme trénovali, až jsem koukal, jaké jsme při tom používali metody. Byl jsem vcelku překvapený.“

Michal Gengel