Kulaté šedesátiny oslavil v tomto týdnu nestor tachovské kopané František Beránek.

Rodák ze Žatce se na západ Čech dostal přes vojnu. “Narukoval jsem do Domažlic a jak už to tak bývá, oženil jsem se tam,“ vzpomíná s úsměvem. Po dvou letech na Chodsku mířily jeho další kroky do Tachova, kde se naplno oddal své životní lásce – kulatému nesmyslu. Coby trenér mládeže působí v UD a poté v FK Tachov dlouhých jedenadvacet let. Za největší úspěch považuje éru strávenou po boku trenérů Zdeňka Slowika a Petra Hudce. “Vedli jsme kluky od přípravky až po dorost. Během té doby jsme nasbírali spoustu úspěchů,“ zasní se nadšený trenér, který je rád, že své bývalé svěřence nyní může sledovat v dresu tachovského áčka. “Vzpomínám si na jejich první fotbalové krůčky, proto jsou nynější výkony Šáchy, Machače, Hudce, Kaše a dalších tou nejlepší odměnou za roky vytrvalé práce.“

Nyní František Beránek působí u starších žáků FK Tachov, kteří hrají divizi. Přestože letos na jaře slyšel ´Bery´ zpívat kosa již pošedesáté, hřebík připravený pro kopačky stále zeje prázdnotou. Dlouhých dvacet let je totiž oporou zadních řad staré gardy ´efkáčka´. Za svou hráčskou kariéru byl jen jednou napomínán kartou, paradoxně červenou. “Pamatuji si to jako dneska, byla tam nějaká mela, začínající rozhodčí vytáhl červenou, chvíli po nás těkal očima a nakonec si vybral mě,“ dává dnes už k dobrému rytíř zelených trávníků. Recept na fotbalovou dlouhověkost je prý jednoduchý. “Člověk musí mít to kulatý rád a zapomenout nemohu ani na zázemí. Proto bych rád poděkoval manželce a rodině.“

Do dalších let Ti, milý Františku, přejí mnoho zdraví, štěstí, fotbalových i osobních úspěchů všichni z Tvého Fotbalového klubu Tachov!!!

Ke gratulaci se připojuje také sportovní redakce Tachovského deníku.