I když… Kvůli koronavirové pandemii mají nižší fotbaly stopku, a tak hrál od loňského října jediný soutěžní zápas, ve 3. kole MOL Cupu jeho tým vzdoroval v Olomouci, kde nakonec prohrál 1:3.

„Bojovali jsme, nemáme se za co stydět,“ vrátil se tachovský odchovanec k pohárovému utkání, které bylo na dlouhou dobu poslední.

Teď už může zase jen běhat po okolí, což žádný fotbalista nemá v lásce.

„Toužebně vyhlížíme den, kdy budeme moci trénovat pohromadě. Nicméně jak můžeme vidět, situace není dobrá a společná příprava je spíš v rovině velkých přání,“ uvědomuje si Dvořák.

A tak má aspoň víc času na svoji další velkou vášeň. A to je na fotbalistu hodně nezvyklý koníček – vaření a hlavně pak pečení dortů.

„To jsem zdědil po rodičích. Mamka vždycky výborně vařila a pekla a na tátovy zapečené těstoviny s tuňákem nebo fešandu (buchta s tvarohem – pozn. autora) vzpomínám rád,“ popsal fotbalista, který příští týden oslaví 29. narozeniny, jak vznikla neobvyklá záliba.

Jeden z kousků Františka Dvořáka.Jeden z kousků Františka Dvořáka.Zdroj: Facebook Jiskry Domažlice a Instagram Fr. Dvořáka

Jeho specialitou je pečení dortů, fotbalovou terminologií řečeno, má na kontě už přes 200 kousků.

„To jsem si zamiloval asi před pěti lety a od té doby mě to pořád naplňuje. Když jsem ještě hrával za mateřský Tachov, tak jsem pár výtvorů donesl do kabiny a kluci si vždy pochutnali a těšili se, až zase přinesu nějakou krabici do kabiny,“ usmál se Dvořák.

Jedním ze svých dortů obdaroval i svého kamaráda, slovenského reprezentanta Patrika Hrošovského.

„Pořád to beru čistě jako koníček. Pro mě osobně je to zejména odreagování. A doufám, že mě to nikdy neomrzí,“ popisoval fotbalový útočník.

Setkání na hranici u zaniklé vsi Václav.
Němci Čechům chybí. Přeshraniční spolupráce Česka a Bavorska prakticky skončila

A jestli je na některý ze svých kousků zvlášť pyšný?

„Mám jich hned několik, které řadím vysoko. Obecně jsem hrdý na všechny svatební dorty a také je skvělé, když rozjasním oči některému dítěti svým dortem. To je fajn pocit,“ vyznal se Dvořák.

Poslední tři sezony je hráčem Domažlic, takže zásobuje především kabinu Jiskry. „I teď občas někdo přijde, že potřebuje dort pro přítelkyni nebo manželku. Říkám jim s oblibou, že kdyby nezlobili, nemuseli by nic objednávat u mě,“ usmál se fotbalista, jehož starší bratr Jakub má odehraných i pár minut v nejvyšší soutěži za plzeňskou Viktorii.

František Dvořák už se nemůže dočkat, až se fotbalové soutěže zase rozběhnou. S domažlickou Jiskrou měli soutěž dobře rozjetou. V přerušení ČFL jsou na druhém místě a jako jediní porazili vedoucí béčko Sparty.

Jeden z kousků Františka Dvořáka.Jeden z kousků Františka Dvořáka.Zdroj: Facebook Jiskry Domažlice a Instagram Fr. Dvořáka

„V Domažlicích jsem spokojený. Parta je tady skvělá a realizační tým nás nutí dostat ze sebe maximum,“ pochvaluje si František Dvořák.

„Vždycky se najdou chvíle, kdy se nedaří, ale to je ve sportu běžné. V současnosti podle mě máme velmi silný tým, který je schopen hrát v popředí třetí ligy,“ doplnil k angažmá v domažlické Jiskře, kterou trénuje Pavel Vaigl.

„Je to přísný kouč. Tréninkové dávky bývají náročné. Stačí zmínit, že každý mladý hráč, který přijde i z Viktorie Plzeň, je překvapen, jak se v Domažlicích trénuje,“ pokračoval Dvořák a přidal důkaz o náročnosti trenéra.

„Teď v době individuální přípravy mu pravidelně posíláme záznamy přes aplikaci v telefonu, aby měl kontrolu,“ doplnil domažlický fotbalista, jehož koníčkem je pečení dortů.

Michal Folejtar