V některých utkáních je na hřišti králem, o třídu převyšuje spoluhráče i protihráče a fanoušci si ťukají na čelo, proč nehraje v soutěži o dvě tři úrovně výše.

Jindy zase zapadne do zápasové šedi, míč mu ´nelepí´, střely míjí soupeřovu svatyni uctivým obloukem a zdánlivě se jen tak potuluje po trávníku. Ale i v těchto mačích, kdy ho diváci naopak posílají hrát do okresní ´pralesní ligy´, občas předvede záblesk fotbalové geniality a je díky tomu schopen duel pro svůj tým rozhodnout.

Proto je rozdílovým hráčem, kterého mužstvo potřebuje.

Proto ho fanoušci nejen jeho klubu milují a protihráči v nadsázce nenávidí.

Proto je pětadvacetiletý forvard v dresu klubu krajského přeboru Baník Stříbro Giuseppe Lanfranchi nepřehlédnutelný a v souladu se svým jménem, odkazujícím na temperamentní italské předky, je všechno možné, jen ne nudný.

Na zeleném pažitu i v samotném životě.

Sám dobře ví, že svoji fotbalovou kariéru mohl stabilizovat i na nejvyšší úrovni, kde ve třech prvoligových klubech (Viktoria Plzeň, FK Příbram, Slovan Liberec – pozn. aut.) už působil.

A sám také nejlépe ví, proč se to nepovedlo. Nechce být srovnáván s pověstnými navýsost talentovanými průšviháři české fotbalové scény jako je jeho velký kamarád Egon Vůch nebo Martin Fenin, ale podobnosti v jejich životech a kariérách se přesto dají najít.

S Vůchem, který také prošel fotbalovými štacemi v Plzni či Liberci, třeba i v tom, že teď mohli hrát (i když v této covidové době spíše nehrát…) ve stejném klubu. Egon Vůch nosí aktuálně dres třetiligové Jiskry Domažlice, kde byl Lanfranchi před nedávnem na testech.

Dres ale nakonec nezměnil a zůstal i nadále ve Stříbře.

Opora nejvýše hrajícího týmu z tachovského okresu, který je v současné přerušené sezoně na deváté příčce tabulky nejvyšší krajské soutěže, říká, že ho asi celkem trefně charakterizuje kamarádova věta, že má nohy na ligu, ale hlavu na okres.

Když si s ním povídáte, tak vidíte, že to v ní má srovnané. Životně i fotbalově. Že by tedy opět přicházela doba posunu vzhůru? Přejme mu to. Tyto ´rebelské´ typy jsou kořením! A nejen fotbalu…

Po minulé nedohrané sezoně skončil v Baníku Stříbro trenér Jan Kraus a nahradil ho dosavadní asistent Jakub Křehlík. Částečně se proměnil i kádr mužstva. Změnilo to něco zásadního v tréninku nebo v herním projevu týmu v aktuální sezoně?

Ano, změna v kádru po trenérské stránce proběhla. Pod panem Krausem se dařilo skvěle, potom přišla změna. Křehla (Jakub Křehlík) je mladý člověk, co rozumí modernímu fotbalu a chce tomu dodat šťávu. Bohužel se nám na dlouho zranilo pár opor ze základní sestavy a odešel i Jakub Mižár, který je skvělý středopolař. Tým tak tohle všechno oslabilo. Momentálně jsme bez trenéra a s pár tréninky po uvolnění nás vzal pod křídla pan Tůma.

S jakými ambicemi a cíli Baník do sezony vstupoval a s čím vy osobně?

Chtěli jsme se držet mezi prvními třemi týmy v tabulce. Bohužel jsme to měli jako na houpačce. Zranění, nemoci, práce nebo škola. Jsme amatéři, takže přednější je zdraví nebo práce či rodina. Co se týče mě, tak chci hrát týmově skvělý fotbal a držet se ve špici tabulky. Jsem útočník, tak chci plnit předpoklady dávat co nejvíce gólů. Pomohl bych tím celému týmu.

Z podzimu se odehrálo jen osm kol a amatérský fotbal se opět zastavil. Stříbro je v tabulce deváté. Jak hodnotíte zatím odehranou část krajského přeboru?

Abych pravdu řekl, tak se to ani moc hodnotit nedá. Většina z nás věděla, že se podzimní sezona kvůli vládním opatřením dohrávat nebude, tak jsme měli špatně nastavenou hlavu. Jak jsem řekl, jsme amatéři a hlavy máme nastavené jinak než profíci.

Vaše osobní podzimní bilance je tři góly a jedna žlutá karta. Byl jste se svými výkony v dosud odehraných mistrovských zápasech této sezony spokojen?

Tři góly na osm zápasů je za mě hrozně málo. Jsem útočník, jsem hladový po gólech a když ty góly dávám, tak je i lepší nálada na hřišti a v kabině. Neumím moc prohrávat a určitě se ode mě čeká více. A jedna žlutá? Divím se, že jich není více (smích). Ale pokud se daří hlavně týmu, tak jsem spokojený.

Na podzim do českého fot-balu výrazně zasáhla i tzv. Aféra Berbr. Jaký na odhalené skutky a obecně i stav českého fotbalu máte názor?

Aféra Berbr je pohádka sama o sobě. Každý v této zemi ví, co je tento člověk zač.

Setkal jste se ve své kariéře s korupcí rozhodčích a ovlivňováním zápasů?

Zažil jsem zápasy, kdy rozhodčí byl více na naší straně, ale i proti nám. Bohužel to tak je. Nic víc k tomu asi raději neřeknu.

Pohyboval jste se v prvoligovém prostředí v Plzni, Příbrami či Liberci. Jaké jsou vaše zkušenosti z nejvyšších pater českého fotbalu?

Do Plzně jsem přišel ve třinácti letech z Tachova jako malý kluk. Vnímal jsem to, že jsem se někam posunul, ale pořád jsem to nevnímal natolik, abych si řekl, že to dotáhnu až třeba do A-týmu. V patnácti letech jsem odešel do Příbrami, a ta mi dala největší zkušenosti. Nejvíce vděčný v mé fotbalové kariéře jsem Davidovi Vavruškovi, který byl jako můj druhý táta. Přivedl mě do Příbrami, staral se o mě a k tomu tam pracoval jako šéftrenér mládeže. V mém ročníku 1995 se mi dařilo a rovnou jsem tak chodil s kluky ze starších ročníků na jejich tréninky i zápasy. Hrál jsem u starších poměrně pravidelně. V sedmnácti letech jsem byl v náhradnících české reprezentace, kterou měl pod sebou Josef Csaplár. Ale nikdy jsem se do reprezentace natrvalo nedostal. Hrál jsem však s kluky jako Antonín Barák, Václav Černý, Aleš Matějů, kteří dnes všichni válí ve světovém fotbale. V devatenácti letech jsem odešel na sever Čech do krásného Liberce, kam mě opět přivedl pan Vavruška jako trenér juniorky. To už jsem začal vnímat jako výzvu a šanci dostat se do A-týmu. Motivace byla obrovská! Nakoukl jsem i do kabiny áčka, kde v té době seděli osobnosti českého fotbalu. Bohužel se mi vrátilo zranění vazů v kotníku a i moje hlava v tu chvíli byla nastavená jinak. A tak vše, pro co jsem žil, se rychle rozpustilo. Zklamal jsem hodně lidí a především sám sebe. Ale takový je život a každý je strůjcem svého štěstí. Jak o mně řekl jeden můj kamarád: Nohy na ligu, hlava na okres. Ale jsem vděčný za každý moment, který jsem za osm let v prvoligových mužstvech zažil.

Co by v současné situaci českému fotbalu nejvíce pomohlo a jste pro zásadní razantní změny v jeho vedení?

Koukal jsem, že změny chtějí osobnosti jako Šmicer, Koller, Baroš i Antonín Barák starší, který mě trénoval v Příbrami U16. Jsou to lidé, kterým já osobně věřím a myslím si, že tuto situaci a český fotbal dají do kupy.

Jak hodnotíte úroveň fotbalu na Tachovsku a jak po pádu Tachova z divize do nejnižších pater vnímáte pozici Stříbra jako osamoceného soutěžního zástupce okresu mezi krajskou elitou?

Fotbal na Tachovsku je poměrně slabý. Jsme tu jen my a za námi Tachov, který pár let zpátky ještě hrál třetí ligu a dnes bohužel musí vstávat z okresu. Kluby mají málo financí a dotací na rozvoj fotbalových projektů, což je škoda. Určitě by se to mělo řešit jinak. Bohužel, nevidím do toho, tak to nemůžu stoprocentně posoudit.

Věříte tomu, že amatérské fotbalové soutěže se opět rozběhnou podle plánu koncem ledna?

Ne. Řešení je buď se všichni očkovat, nebo pravidelné testy. Vše se rozhodne podle toho, co ti ze shora řeknou…

Co očekáváte v souvislosti s opatřeními proti covidu v amatérském fotbale v této sezoně? Stihne se na rozdíl od té minulé odehrát celá? Jaký model byste zvolil?

Věřím, že tady nějaká chřipka je, ale myslím si, že to není tak horké jak to ti ze shora prezentují. Já bych fotbal nechal normálně hrát. Nic by se tím nezkazilo, když mohou lidé bez omezení běhat v obchodních domech…

Teď v přípravných zápasech Stříbra proti Trstěnicím (8:1) a dorostu U19 plzeňského Petřína (3:3) se Vám dařilo a v obou jste se střelecky prosadil. Jak jste se v zimní pauze udržoval ve formě?

Tři góly za dva zápasy, to je celkem slušné. Mohl jsem dát gólů i více ale jsem skromný kluk (smích). Pro mě je přednější, když se daří týmu a v tom případě se bude dařit i individuálně. S přípravou to bylo těžší. Běhy, silovky, kondice. Vše jsem se snažil dělat v jedné soukromé tělocvičně. Dokud se dalo, pak už vše jen venku s kamarády nebo sám.

Jaké jsou zimní změny v mužstvu Baníku?

Přišlo k nám pár dorostenců. Mladá krev, to je to, co my potřebujeme. Je však ještě dost času nějaké posily přivést, ale do toho vidí vedení.

Jak jste strávil vánoční svátky a Silvestra? Co Vás nejvíce potěšilo?

Vánoce mám rád. V poklidu s rodinou a k tomu tuna jídla, to mám taky rád (smích). Silvestr jsem strávil s mými nejbližšími kamarády. Od Vánoc do Silvestra to bylo celkem divoké z důvodu narození dítěte jednomu z mých nejbližších kamarádů, takže asi většina ví, jak to vypadalo (smích).

Jaké máte sportovní plány a cíle na rok 2021 a věříte, že se je podaří naplnit i přes případná protikoronavirová opatření?

Pokud to přes opatření sportovně nepůjde, tak jediné co chci, je, abychom všichni byli zdraví. V dnešní době to každý potřebuje. Trénuji od 3. ledna individuálně, tak pokud se to rozvolní, uvidím sám, zda jsem se na pokračování sezony připravil dobře.

Podnikáte v barber shopu. Jak na vás protikoronavirová opatření se zavíráním obchodů dolehla a souhlasíte s nimi?

Začal jsem podnikat ve špatnou chvíli (smích). Tyto služby jsou dnes ve světě vyžadovány a nebýt této situaci, tak to funguje velmi dobře. Musím být silný a zvládnout to. Při první vlně jsem ale byl v Praze na stavbě, abych se uživil.

Jak trávíte volný čas, když nemůžete vykonávat svoji pracovní činnost?

Ve volném čase se věnuji sobě, nebo jsem s kamarády či se svojí rodinou.

Co se vám v poslední době podařilo v soukromém životě a co byste si přál v letošním roce?

Jsem člověk který myslí pozitivně. Když nejde o život, tak jde, víte o co… Jak se má stát, tak se stane. Vždy chci být nohama na zemi, pokorný a silný. Jediné co bych si ale opravdu přál, je to, aby tohle všechno už bylo pryč!

Fotbalová kariéra:

2001-07 / FK Planá

2007-08 / FK Tachov (H)

2008-09 / FK Tachov

2009-10 / Viktoria Plzeň (H)

2010-11 / Slavia Vejprnice (H)

2011-13 / FK Příbram (H)

2013-14 / FK Tachov

2014 / Slovan Liberec (H)

2014-15 / Německo

2015-18 / FK Planá

2018- ? / Baník Stříbro

(H) = hostování