Přes třetinu branek svého týmu v aktuální sezoně vsítil třicetiletý útočník lídra okresního přeboru II. třídy Hraničáře Částkov Lukáš Bydžovský (na snímku). I díky jeho trefám je tým zatím po šesti kolech bodově stoprocentní a je v čele celkového pořadí soutěže.

Bývalý hráč divizního FK Tachov se vrátil zpět do známého prostředí. Právě jeho předešlé angažmá na trávníku v Maršových Chodech (část Částkova) mu vyneslo pozvánku do tachovského týmu. Po návratu ´domů´ ukazuje opět čich na góly.

Kolika fotbalovými kluby jste dosud prošel?

Fotbalovou kariéru jsem odstartoval v šesti letech v Tachově, v žácích jsem pendloval mezi Dlouhým Újezdem a Částkovem, kde jsem v sedm-nácti letech okusil poprvé dospělý fotbal.

Už v mládeži jste se tlačil na hrot a byl střelecky produktivní nebo jste začínal na jiné pozici?

Vzal jsem to pěkně odzadu, nejprve v obraně na stoperovi a přes střed zálohy jsem si našel místo v útoku.

Částkov vás přivedl do dospělého fotbalu. Je stále vaší srdeční záležitostí?

Přesně tak, mám ho pořád v srdci. Díky tomu jsem tady prožil a znovu prožívám krásná léta.

Na prahu třicítky jste si zahrál divizi v barvách Tachova. Jak na to vzpomínáte?

Když přišlo lano jít do Tachova, chvíli jsem se rozhodoval, ale nakonec jsem si řekl, že taková nabídka už nemusí přijít a kývl jsem. Tachov tehdy hrál krajský přebor a už to byl pro mne vrchol kariéry. Od začátku mi to začalo padat do branky a stal jsem se nejlepším střelcem soutěže. Jako tým jsme soutěž ovládli a mohli slavit postup do divize. Parta byla výborná a všechno nám v kraji šlapalo. A nakonec jsem si mohl zahrát krátce i divizi, což byl pro mne totální vrchol po všech stránkách.

Do Tachova jste přišel z okresní II. třídy, takže velký skok. Napadlo by vás v té chvíli, že hned v premiérové sezoně se stanete králem střelců soutěže a v té následující si zahrajete divizi?

Byl to pro mne neskutečný skok! Nečekal jsem, že se mi bude tolik dařit, ale dostával jsem velkou porci minut od hrajícího trenéra Martina Knakala. Branek jsem dal spoustu, ale zásluhu na tom měl celý tým. Šlapalo nám to.

Od nové sezóny jste zakotvil zpět v Částkově. Byla volba pro změnu působiště jasná od první chvíle?

Ještě než v Tachově v loňské sezoně skončila divize, byl jsem domluvený s vedením, že se z rodinných důvodů vrátím do Částkova. Ačkoliv nabídek i odjinud byla spousta, hraji znovu za Hraničář.

V okresním přeboru to zatím zkušenému kádru s hodně hráči, kteří prošli tachovským klubem, šlape. Máte ambice na postup nebo jste se o případné oblastní I.B třídě ještě ani nebavili?

Jsou tady zkušení hráči a skvělá parta, jaká tu už dlouho nebyla. Vše se točí kolem Pavla Hobzy (směje se). Kdy-by tady nebyl, myslím, že spousta hráčů by sem ani nepřišla. Co se týče postupu, stále je hodně zápasů a bodů ve hře, takže pomýšlet na I.B třídu je předčasné.

A vy byste si přál zahrát si s Částkovem I.B třídu?

Popravdě ani ne. Chci se teď víc věnovat rodině, takže zajít si na pár tréninků a víkendový zápas stačí. V I.B třídě už bych musel trénovat mnohem více (směje se).

Sice je teprve před sedmým kolem, ale vypadá to, že budete i letos patřit k aspirantům na titul krále střelců. Koho považujete za největší konkurenty v boji o tuto pomyslnou trofej?

Zatím to vypadá slibně, uvidíme, co přinesou další zápasy. Mezi favority a konkurenty bych zařadil Jirku Stránského z Boru a mého spoluhráče Kamila Ptáka.

Jak vypadá tréninkový proces u aktuálního lídra okresu? Pořádná dřina nebo si jdete udělat jen žízeň?

Trénujeme dvakrát týdně. V úterý je to s účastí slabší, ale ve čtvrtek se nás už sejde dost. V Tachově to bylo samozřejmě jiné, ale vždy něco uděláme, abychom nejezdili jen na pivo (směje se).

Autor: Michal Folejtar.