A tak se ocitla na 33. ZŠ v Plzni-Skvrňanech, kde se na nějaký čas stali jejími spoluhráči i chlapci. „Začínala jsem hrát se stejně starými kluky, až později mne přeřadilio ročník níž. A v tom týmu jsem vydržela až do devítky, do dorostu už mě s klukama nepustili,“ lituje Svitková ještě dnes, když už je sedm let hráčkou pražské Slavie.

A na trávníku kraluje, hned třikrát byla vyhlášena Fotbalistkou roku, poprvé v pouhých 19 letech, ovládla i poslední dva ročníky. Teď by si ráda vyzkoušela zahraniční angažmá, vyhlédla si Anglii, ale možný přestup komplikuje koronavirová pandemie.

Nakolik vaši kariéru ovlivnilo, že jste fotbalově vyrůstala mezi kluky?

Rozhodně mi to pomohlo. Myslím, že tak 90% z toho, co umím, jsem se naučila u kluků. Mrzelo mě, že jsem s nimi nemohla jít i do dorostu, protože by mě to posunulo ještě dál. Ale bohužel…

Dotáhl to někdo z vašeho ročníku až do první ligy?

Petr Průcha hrál v Příbrami. Do třídy jsem chodila také s Jirkou Pirochem, který je teď v pražské Dukle.

Ondřej Šafránek (zcela vlevo) při výběhu plzeňských házenkářů kolem Kamenného rybníka.
Házenkář Šáfránek běhal se slávistou Provodem

Do Prahy jste šla i vy, už v 17 letech. Nebáli se vás rodiče pustit?

Mamka měla trošku strach, že budu na intru, jak budu dálkově zvládat školu, protože jsem šla do třeťáku na Sportovním gymnáziu v Plzni a musela jsem dodělat školu dálkově. Ale po pár měsících zjistila, že to nebude problém. Na zkoušky jsem se vždycky dokázala naučit, ve škole jsem neměla sebemenší problém.

A navázala jste studiem na vysoké škole ekonomické…

Už mám titul bakalář, pokračuju i v magisterském studiu.

Čím budete, až vystudujete?

Jsem na fakultě informatiky a statistiky, nejspíš bych asi byla datový analytik. Miluju matiku, kvůli tomu jsem na tu školu šla. Jen teď asi budu studium přerušovat…

Jak to?

Chtěla bych jít do zahraničí, i když to zatím není úplně jisté. Ke studiu se pak samozřejmě vrátím.

Kam máte namířeno? Prozradíte alespoň zemi, kde je o vaše služby zájem?

Jedná se o Anglii. Ale vzhledem k tomu, jaká je teď kvůli pandemii koronaviru ve světě situace, se všechno zadrhlo. Nevím ani, jak to bude s přestupovým oknem.

V areálu DEPO 2015 se představilo padesát prodejců s nabídkou módních outfitů, šperků a kosmetiky.
Depo zaplnily móda a design

Že by šlo o váš oblíbený klub Chelsea?

Ne, to už padlo, když mě tam před rokem Slavia nechtěla prodat. Chelsea si našla na můj post náhradu, což je docela logické.

Je i pro fotbalistky anglická liga tím největším lákadlem, stejně jako pro muže? Nebo máte vysněnější soutěže?

Celkově je Anglie nejvíc, je to jediná plně profesionální liga. Momentálně je i velice atraktivní pro diváky. Kluby hrají zápasy na hlavních stadionech chlapů, ve Wembley bylo třeba finále poháru. Patnácti až dvacetitisícové návštěvy nejsou nic neobvyklého, občas přijde i 40 tisíc. Průměr na zápas je kolem tří, čtyř tisíc lidí.

Takže fotbalistky Barcelona nebo Real nelákají?

Ale ano, Barcelona je velký klub, hodně atraktivní. Ale v ostatních soutěžích Evropy jsou většinou jen dva tři hodně dobré kluby, i na ně chodí hodně fanoušků. Ale celkově ty ligy nejsou tak kvalitní jako v Anglii.

Ptát se, jestli si případným přestupem do ciziny finančně polepšíte, je asi zbytečné. Ale dá se i v Čechách ženským fotbalem uživit?

Uživit ne, hodně si přilepšíte, je to taková slušná brigáda. Pokud jste na bytě s dalšími dvěma třemi spoluhráčkami, dá se to utáhnout. Ale jinak ani náhodou.

Jak se vůbec rodí ženské přestupy do ciziny, také máte agenty?

S těmi je to hodně složité, nabízí se vám spousta agentů. Snaží se vás zlanařit, ale moc se nestarají nebo seženou úplně směšné angažmá. Sehnat dobrého agenta je obtížné. Já teď naštěstí spolupracuju se Sport Investem.

Co vás láká na zahraničním angažmá?

Já jsem chtěla odmalička do ciziny, byl to můj sen. Už v těch sedmnácti jsem uvažovala o Německu, ale neměla jsem žádné kontakty. Ani odvahu, abych to zkusila, jako to bývá ve filmech. Sebrala se, odjela a řekla: tak mě tady máte. Proto jsem šla do Slavie, i to byl obrovský posun v kariéře.

Působení ve Slavii můžete považovat za vydařené, že?

Určitě ano. Než jsem přišla do Slavie, devět let nevyhráli titul a nám se to hned povedlo. Mistryní ČR jsem byla pak ještě třikrát, i teď jsme v předčasně ukončené sezoně první. Zahrála jsem si i Ligu mistrů, v níž jsme třikrát postoupili do čtvrfinále.

Tam jste na sebe také zatím asi nejvíc mediálně upozornila nádherným gólem Bayernu, který byl UEFA nominovaný na nejhezčí gól sezony 2018/19…

Jojo, to bylo neskutečné, o tom jsem nikdy ani nesnila. Kolik hráčů tohle může říct, ocitnout se v konkurenci Messiho a Ronalda. Ale víc jsou pro mě tituly s týmem, třeba o tom prvním ve Slavii se taky hodně mluvilo. Nebo když jsem v sedmnácti dala při vítězství nad Spartou 2:0 oba góly.

Jak je to s rivalitou mezi pražskými S u žen, je to s srovnatelné s muži?

Myslím si, že ano. Ale v reprezentaci dokážeme táhnout za jeden provaz.

A jaké to je hrát proti Plzni?

Poprvé to bylo hodně zvláštní. Ale to byl také poslední zápas, který jsem hrála za Plzeň, bylo to právě proti Slavii a já jsem se před ním rozbrečela.

Stíháte kromě studia a fotbalu ještě něco jiného?

Mám mazlíčka, svého pejska Buffona, s nímž chodím i na soutěže.

Buffona? To má také spojitost s fotbalem?

Jasně, po italském brankáři. Je to papírový pes, měl se tedy jmenovat od B. Tohle se mi líbilo nejvíc. Kdybych měla mít ještě druhého, bude to Beckham. (smích)

Když jste narazila na jména, máte oblíbeného fotbalistu?

Vyloženě jednoho ne, každý hráč jedinečný. Ale kdybych měla někoho jmenovat tak klasika: Ronaldo, Messi, ale třeba i Reus nebo Götze. A nejvíc mě asi uchvátil de Bruyne, takhle bych se chtěla já prezentovat. Z Čechů jsem milovala Rosického, na tom jsem vyrůstala. Momentálně se mi líbí Ševčík.

Ilustrační fotografie
Lidé se stále bojí cvičit ve skupinách

Ženské Euro, které bude v Anglii, bylo odložené až na rok 2022. To už byste tam mohla být jako doma. Jaká je šance na postup?

Ve skupině se porveme o druhé místo s Polskem, je to otevřené. Pro mě by to byl splněný sen, reprezentovat svoji zemi a postoupit na vrcholný turnaj je to nejvíc, co si člověk může přát.

Jak je to vůbec s popularitou ženského fotbalu v Čechách?

Trošičku se to v poslední době zvedá. Ale stále to není, co bych si přála. Chtěla bych si, aby chodilo víc lidí. Když dám jeden příklad, tak na pohár s Bayernem přišlo do Edenu osm tisíc lidí, za tři dny jsme hráli ligu proti Brnu a byli tam dva diváci. To nepochopím. Chtěla bych vidět chlapy, jak by v tom hráli.

Už jste to zmínila, liga je předčasně ukončená. Je problém udržovat se v kondici?

Já makám víc než v sezoně, protože nejsou zápasy. Trénuju každý den dvoufázově, chci být na přechod do Anglie připravená.