Květen 1961. To je datum, které má v rodném listě zapsáno Tělovýchovná jednota Hraničář Částkov.

Za šesti úspěšnými dekádami její činnosti se ohlédneme se členem vedení TJ Jaroslavem Dvořákem.

1961-1971:

Začátky nebyly snadné

Tělovýchovnou jednotu založila na jaře 1961 šestice sportovních nadšenců – bratři Boškové (František a Jiří), Kořínkové (Miloslav a Antonín), Jaroslav Dvořák starší a Vojtěch Müller.

V začátcích byla jednota podporována finančně Jednotným zemědělským družstvem Hraničář Částkov, a proto dostal nový oddíl jeho jméno. Na podzim tohoto roku se mužstvo Částkova přihlásilo do okresní soutěže a zápasy se hrály na upravené louce u Maršových Chodů.

„Po pěti utkáních se tým ocitl na dně tabulky a na konci premiérové sezony byl předposlední. Začátky prostě nebyly jednoduché,“ usmívá se Jaroslav Dvořák.

Tehdejší Státní statky poté poskytly klubu v Maršových Chodech pozemek na regulérní hřiště a v roce 1962 se začalo budovat.

I přesto, že úvodní desetiletí se charakterizovalo především získáváním zkušeností s okresním fotbalem, mužstvu se v ročníku 1967/ 68 podařilo vyhrát okresní přebor a hrát I.B. třídu tehdejšího západočeského kraje. „I když mužstvo zase hned po roce sestoupilo zpátky do okresu, byla to pro hráče obrovská zkušenost. Na delší působení ve vyšší soutěži prostě ještě chyběla celému oddílu sportovní praxe,“ vysvětluje bývalý předseda.

V roce 1966 si částkovští fotbalisté vlastními silami postavili kabiny a získali tak své vlastní zázemí. „V tomto roce byl také navázán kontakt s hráči klubu z tehdejší Německé demokratické republiky, tedy v té době ´východního Německa´, Traktor Landenberg. Částkovští fotbalisté i se svými příznivci vyrazili na přátelské utkání za hranice, zápas skončil vítězstvím Hraničáře a od toho roku se každoročně oba celky navštěvovaly. Vznikla tím bezmála třicetiletá tradice,“ přidává další zajímavost Jaroslav Dvořák.

Další důležitou mezinárodní událostí pro Hraničář bylo v roce 1969 sehrání přátelského utkání s mužstvem TSV Waidhaus v tehdejší Německé spolkové republice, označované jako ´západní Německo´. V době totalitního režimu to byl ze strany oddílu nestandardní a velice zajímavý počin. Přesto se, především z politických důvodů, další utkání v Německu už neuskutečnilo.

Fotbalisté Částkova se angažovali nejen ve sportovní činnosti, ale i v pořádání kulturních akcí. Byly to velikonoční, pouťové a posvícenecké zábavy na tehdy ještě otevřeném venkovním parketě v areálu hřiště v Maršových Chodech. „Nelze zapomenout na neopakovatelnou takzvanou ´Staročeskou ve-selku´, kterou v létě roku 1966 v Maršových Chodech sledovalo přes sedm set diváků. Mimo jiné i ze spřátelených středočeských obcí Tomice a Kralovice,“ připomíná Dvořák.

V roce 1966 bylo také založeno fotbalové družstvo žáků, které nepřetržitě fungovalo více než dvacet let.

Současný klubový šéf sype z rukávu i jména fotbalistů, kteří ve zmíněném desetiletí odehráli za Hraničář nejvíce utkání – Ivan Semkovič, Josef Hrabovský, Ivan Šohaj, Jaroslav Rut, Vojtěch Müller, Pavel Vaňkát, Josef Bezpalec, František Boška, Josef Brada, Miloslav Zušťák, Antonín Kafka a další. A nezapomíná ani na příznivce, kteří pomáhali s chodem oddílu i při budování kabin a hřiště – Jaroslav Toušek starší, Jaroslav Kadlec, Josef Vlk, Josef Dvořák, Josef Němec a další.

Jednou z mnoha zajímavostí této doby je kronika Hraničáře Částkov, kde jsou zaznamenány podrobně veškeré události prvního klubového desetiletí rok po roce. „Je jen škoda, že se v jejím vedení dále nepokračovalo,“ povzdechne si Dvořák.

1971-1981:

Ženy a stolní tenis

Uvedené desetiletí se charakterizuje především pokračováním výstavby spor-tovně-kulturního areálu v Maršových Chodech. Dostavba pohostinství a následně kulturního domu, který byl později využíván k pořádání vyhlášených kulturních akcí za účasti velmi známých především dechových kapel, byla provedena díky sportovcům. Ti zde odpracovali nespočetné množství takzvaných brigádnických hodin.

Po sportovní stránce se fotbalistům v Maršových Chodech dařilo hrát poměrně s přehledem okresní přebor a většinou v horní polovině tabulky. Dařilo se i žákům a to především zásluhou trenéra Zdeňka Kořínka, který byl koučem žákovského týmu až do konce 80. let minulého století. Jeho kvalitní práce přinesla oddílu mnoho opor pro další fotbalové generace Hraničáře Částkov.

„V první polovině 70. let přišla velká obměna a do družstva mužů nastoupila nová generace fotbalistů. Za zmínku určitě stojí jména Gerhard Kučerka, Bohumír Kořínek, Josef Kořínek, Jiří Štíbr, Bohumil Borák, Miroslav Dub, Bohumil Brůna, Jaroslav Landrgott, Jiří Říha, Jaroslav Říha a další,“ uvádí Jaroslav Dvořák.

Určitou raritou, kterou se fotbalový oddíl může z tohoto období pochlubit, je rovněž existence fotbalového družstva žen, založeného v roce 1972.

Důležitou událostí pro částkovskou tělovýchovnou jednotu bylo počátkem 70. let i založení oddílu stolního tenisu. Na jeho vzniku se podíleli především Ladislav Piskáček a Jindřich Soukup, ke kterým se poté přidali i další hráči Ladislav Venclík a Miroslav Diviš. „Je až s podivem, že tito pánové hrají stolní tenis kvalitně i dnes. Přesto, že jejich věk už dávno přesáhl důchodový,“ prozrazuje expředseda Hraničáře.

1981-1991:

Cesty na utkání Roburem

V předrevolučním období se v oddíle začalo velmi razantně prosazovat na konci 70. let založené fotbalové družstvo dorostu. Trenérem byl tehdejší předseda TJ Miloslav Kořínek. Tým byl velmi kvalitní a každý rok atakoval přední příčky okresního přeboru. Dokonce se mu podařilo soutěž vyhrát, ale nebylo v možnostech oddílu hrát krajskou soutěž.

V Hraničáři tehdy hrála dvě družstva dospělých, A-mužstvo okresní přebor a B-mužstvo III. třídu, žákovský a dorostenecký tým v okresním přeboru a dvě družstva stolního tenisu. „Velice slušná sportovní masa v tak malé vesnici. Jistě dodnes mnozí pamatují dopravu na utkání mikrobusem Robur vyrobeným v tehdejším východním Německu. Odjezdil s hráči mnoho kilometrů a není možné na něj zapomenout,“ podotýká Jaroslav Dvořák.

Dobré fungování celé jednoty bylo především díky tehdejším funkcionářům a dodnes se vzpomíná hlavně na pořádání neopakovatelných kulturních akcí pořádaných sportovci v kulturním domě. Pouťové zábavy a Silvestry byly i díky účinkování slavné dechové kapely Lesanka pod vedením Václava Palečka vyhlášené v širokém okolí. Pořadatelé mnohokrát dlouho před zahájením zábav hlásili vyprodáno.

Hraničář pořádal každoročně i pouťový fotbalový turnaj pojmenovaný počátkem 80. let Memoriálem bratří Kořínků na počest tragicky zesnulých fotbalových sourozenců Antonína a Jiřího. Turnaj se hraje dodnes a pravidelně se ho zúčastňovali vedle sousední Sparty Dlouhý Újezd a TJ Staré Sedliště i spřátelené mužstvo z Příbramska Sokol Narysov v 80. letech a dodnes TJ Jíloviště z okresu Praha-západ.

V uvedeném desetiletí gradovala i spolupráce s oddílem z bývalé NDR Traktor Landenberg. „Byla to vždy akce spojená s přátelským zápasem a večerním posezením. Na jejím organizování se podíleli i lidé, kteří ani nebyli spjati s Hraničářem, ale našli si mezi hosty z NDR své přátele a stýkali se s nimi ještě dlouho po ukončení spolupráce v 90. letech,“ vzpomíná Jaroslav Dvořák.

Po fotbalové stránce se hlavnímu týmu mužů dařilo střídavě a pohyboval se v polovině tabulky okresního přeboru. Tato soutěž se začínala zkvalitňovat a přišlo období, kdy i fotbal na této úrovni začali ovlivňovat sponzoři. Z tohoto období připomeňme jména opor Františka Zpěváka, Petera Cehlárika, Jiřího Hubálka, Pavla Lebedy, Zdeňka Landrgotta, Ivana Sňozika, Jiřího Rýgla, Jiřího Kortana, Petra Jakubce staršího či Oldřicha Janovce a dalších.

1991-2001:

Zánik mládeže i béčka

Přišla nová doba a předsedou oddílu se znovu stal jeho zakladatel Jaroslav Dvořák starší. Ve vedení oddílu mu později pomáhal i Gerhard Kučerka. Končily příspěvky tehdejšího ČSTV a oddíl se musel naučit zajistit si prostředky sám od sponzorů a spoluprací s nově vzniklou Obcí Částkov. Pohasínala i sláva kulturních akcí ze 70. a 80. let pořádaných sportovci. Oddíl se, ale nevzdal a dál akce pořádal i když v omezeném rozsahu. Především tímto způsobem si zajišťoval finanční prostředky na svoji činnost. Paradoxně ale bylo toto desetiletí nejúspěšnější pro fotbalový oddíl. V sezoně 1991/92 zvítězilo áčko v okresním přeboru a postoupilo do I.B. třídy Západočeského kraje, ve které k překvapení svých příznivců působilo nepřetržitě sedm sezon.

„Velkou zásluhu na tomto sportovním úspěchu měl především tehdejší trenér mužstva Peter Cehlárik, kterému se podařilo skloubit zkušenost hráčů starší generace s tou nově nastupující. Tu si Hraničář vychovával díky kvalitní práci s mládeží,“ vidí hlavní důvody progrese klubu Jaroslav Dvořák. Mužstvo Hraničáře Částkov dokonce v sezoně 1994/95 atakovalo nejvyšší příčky a bojovalo o postup do I.A třídy. „To se však už nepodařilo. V další sezoně přišel postupný pokles výkonnosti způsobený i poměrně rychlým odchodem některých klíčových hráčů do klubů v sousedním Německu,“ dodává Dvořák.

V roce 1999 přišel sestup z I.B třídy zpět do okresu a následující rok dokonce další pád až do III. třídy. V uvedeném desetiletí ale Hraničář postihly i další nepříjemné události. Z důvodu urputného boje o záchranu I.B. třídy se vedení oddílu soustředilo jen na A-mužstvo a postupně ukončily činnost mládežnické týmy žáků i dorostu a následně i B-mužstvo, které ve své top době hrálo okresní přebor. Oddíl měl v druhé polovině 90. let i existenční starosti kvůli nedostatku finančních prostředků i hráčů.

Přesto je nutné vyzdvihnout hráče, kteří se nejvíce podíleli na pro Hraničář velkém sportovním úspěchu v oblastní I.A třídě – Pavel Gajdoš, Luboš Lebeda, Petr Zoň, Karel Davídek, Roman Dvořák, Miroslav Mužík, Jozef Sarvaš, Petr Nový, Zdeněk Líbal a další.

Velmi dobře, ale poměrně v tichosti, fungovaly oba týmy stolního tenisu. „Áčko působilo pravidelně na špičce okresního přeboru a kdyby byli hráči mladší, mohli zkusit i krajskou soutěž,“ myslí si Jaroslav Dvořák.

Pokračování přinese Tachovský deník 11. května.

(rba, jdv)