Důležité není jen to, co sníme, ale také kdy to sníme, upozorňuje Eva Cikrytová

Co pro vás znamenají zdravé Vánoce?
Jako malá jsem zimní svátky milovala, jako dospělá je naopak vždycky protrpěla. Neuměla jsem odolat sladkostem. Kombinace vysedávání na návštěvách nebo u televize s hromadami cukroví byla vražedná kombinace pro moji váhu a zdraví. Po Silvestru jsem se vracela do práce úplně zničená a vlastně se těšila, že zase najedu na nějaký režim. S příchodem dětí jsem chtěla, aby svátky měly jiný rozměr než jen jídlo a hromady dárků. Vánoce u nás nejsou o jídle, s výjimkou cukroví, které děti od určitého věku chtěly vyrábět. V té době už jsme doma jedli jinak, takže i cukroví bylo pojato jinak. Používám na jeho výrobu celozrnné mouky, nepoužívám máslo, cukr ani vajíčka. Vypadá a chutná jako klasické cukroví, ale není tak strašně sladké a není po něm těžko. Nejlepší na celém pečení je proces tvoření. Děti si užívají vykrajování a zdobení cukrátek, vyhrávají koledy a voní purpura nebo kominíček.

Jak vypadá vaše štědrovečerní večeře?
Stejně jako cukroví pojímáme i ostatní jídla. V naší rodině se stalo tradicí, že jíme na Štědrý den k večeři uzený tempeh „na medu“, k tomu spoustu zeleniny a hlavním bodem programu je „bramborový“ salát – ovšem bez brambor, vajíček a majonézy. Na ten se všichni těší a každý rok zvětšuju mísu, do které ho zadělávám. Snídaně, obědy a další jídla během svátků už nejsou nijak výjimečná. Jíme to, co jindy – zdravá, lehká a chutná jídla jako v průběhu roku.

Češi bez brambor? Šišatého šperku sní každý sedmdesát kilo ročně

„Bramborový“ salát bez brambor si asi většina Čechů nedokáže představit. Proč brambory nahrazujete?
Tohle se v Česku těžko vysvětluje, protože náš národ je bramboromilný. Brambory jíme prakticky denně a na spoustu způsobů – vařené, na loupačku, jako kaši, pečené, smažené jako hranolky nebo krokety, školáci dnes běžně svačí brambůrky s colou. Míváme je denně v jídelníčku jako přílohu a pak skrytě v podobě bramborového škrobu v pečivu, sušenkách, jogurtech. A v tom je právě problém. Kdybychom brambory jedli v jejich sezoně při sklizni v omezeném časovém období, nebylo by co řešit. Ale my je skladujeme, většinou nesprávně, a jíme celý rok. Brambory jsou takzvaná noční zelenina. Patří sem i papriky, rajčata a lilky a mají několik společných vlastností. V první řadě obsahují alkaloidy jako solanin a tomatin, které působí na náš organismus toxicky. Při časté a dlouhodobé konzumaci brambor může dojít ke kloubním potížím, respektive k poškození jater a ledvin. Často se na mě s těmito potížemi obracejí lidé, kterým prášky nepomáhají. Například tradiční čínská medicína při nemocech kloubů a ledvin tento typ zeleniny vyřazuje z jídelníčku automaticky. I nám se u mnoha klientů potvrdilo, že už pouhé vysazení těchto plodin znamenalo zásadní zlepšení při bolestech kloubů, zánětech ledvin, dně a dalších nemocech. Kdo nevěří, ať to zkusí.

Čím jste tedy brambory nahradili?
Nahradili jsme je celozrnnými obilovinami, batáty, topinamburem, tuřínem a další zeleninou, aby nám jejich chuť nechyběla. Když už někdo chce jíst brambory, určitě ne ty naklíčené, vařit by si je měl s kmínem a jíst nejpozději do února. Vodu z brambor je třeba vylít a ve slupce vařit jen nové brambory, protože solaninu je nejvíce právě v ní, a jak brambora stárne, množství solaninu se zvyšuje. Tohle všechno naše babičky věděly. Aby to ale někdo špatně nepochopil, zdravý jídelníček nestojí a nepadá s bramborami a lilkovitou zeleninou. Salát dělám tak, že místo brambor dám polentový knedlík nakrájený na kostičky, místo majolky lehounkou tofunézu a místo vajíčka dýni hokkaido. Takový salát chutná i mé původní rodině, kde se jinak vyrábí klasický bramborový. Po tom našem vás ale rozhodně „nechytí žlučník“.

Na jakém cukroví si nejvíce pochutnáte?
Každý člen rodiny má svůj oblíbený druh. Manžel preferuje košíčky s krémem, holky linecké a já pracny. V předchozích letech holky chtěly udělat co nejvíce druhů, letos prvně prohlásily, že to s cukrovím nemusíme přehánět. Ale já nás znám. Jak se do toho pustíme, začne nás to bavit a budeme chtít udělat další a další druhy…

KVÍZ: Nejen pizza či svíčková. Vyznáte se v tradičních evropských pokrmech?

Jak se vám daří během Vánoc nepřejídat?
Nemáme na stole neustále nějaké zobání, kterým by se člověk mohl průběžně tláskat. Snídaně, oběd, svačina a večeře v běžnou dobu jsou běžná jídla, akorát třeba k svačině je vánočka nebo to cukroví. Ale jen kousek, žádné obří porce. Taky jíme v časech, kdy je to pro tělo ideální. Důležité totiž není jen to, co sníme, ale také kdy to sníme. V tomhle ohledu je nejhorší jídlo na noc. A je jedno, jestli je to cukroví, bramborový salát, oříšky nebo něco jiného. Jakmile má naše trávení zavřeno a začne uklízet tuk, je potřeba nechat ho pracovat. Není totiž možné přijímat potravu a trávit ji a zároveň uklízet to, co jsme přes den přijali. Budeme-li se večer cpát u pohádek, porostou nám břicha a zadky.

Máte tip na „první pomoc“, když už splácáme všechno možné?
Velmi důležité je chodit ven a hýbat se. To rozhýbe střeva a nastartuje trávení. A když se přece jen přejíme, právě procházka je skvělá první pomoc. V naší ledničce je celoročně zásoba japonských švestiček umeboshi, které jsou velmi kyselé a slané a které s trávením účinně pomáhají. Když už je člověku těžko a je přejedený, doporučuji nasadit rýžový půst (jíst jen rýžovou kaši s dušenou zeleninou) nebo alespoň vynechat večeři a jít brzy spát, aby se tělo zvládlo zregenerovat.

Jak by měl vypadat ideální jídelníček nejen během Vánoc, ale celkově v zimním období?
Český jídelníček je často postavený velmi jednotvárně – pečivo, maso, brambory, mléko. Často úplně chybí zelenina, a tím nemyslím plátek rajčete, který vám k jídlu servírují v restauraci. Máme desítky druhů zeleniny, které jsou našemu tělu užitečné a navíc velmi chutné. Také bychom měli vnímat roční období. Jinak se oblékneme v létě a jinak v zimě. A úplně stejně je to s jídlem. V zimě bychom měli jíst vařená a pečená jídla, abychom se dostatečně prohřáli zevnitř. Mezi vhodné zimní potraviny patří fazole, které posilují ledviny. Právě ledviny mají v zimě svoji sezonu, jsou na vrcholu a můžeme jim prokázat dobrou výživou, dostatečným spánkem a duševní hygienou něco jako roční servis u auta. Jak se o ně postaráme, tak nám budou po zbytek roku sloužit. Kromě všech druhů fazolí zařazujeme často také jáhly a pohanku, veškerou kořenovou zeleninu, mořské řasy a denně dáváme jako zdroj vitaminů a laktobacilů na talíř také kvašenou zeleninu.

Existují dobroty, na kterých si směle pochutnají i diabetici

Jakou nejlepší radu ohledně zdraví byste dala našim čtenářům?
Aby na nic nečekali, vzali zdraví do svých rukou a popřemýšleli. Pokud jim s věkem přibývají zdravotní potíže, musejí něco začít dělat jinak. Dnes už se běžně ví, že naše imunita se buduje ve střevech, proto je jídlo logickým základem pevného zdraví. To, zda zůstaneme zdraví nebo onemocníme, ale ovlivňuje celá řada dalších faktorů – jaké žijeme vztahy, zda jsme spokojení, nebo se bojíme a jsme ve stresu, zda nás baví práce, kterou děláme, jakou vodu pijeme a jaký vzduch dýcháme. Samozřejmě nemůžeme změnit celý svět kolem sebe, ale velmi snadno můžeme změnit tři věci teď hned – naši snídani, oběd a večeři. Tři nejčastější příčiny vzniku našich nemocí.

To víte nejlépe i z vlastní zkušenosti. Kdysi jste trpěla angínami, záněty, prodělala jste plicní embolii, podstoupila řadu operací, a dokonce vám byla diagnostikována prekanceróza. Nyní neberete žádné léky, nepotřebujete injekce na ředění krve a jste zdravá.
Nejen díky vlastní zkušenosti, ale i ze zkušeností s našimi dětmi. Naše holky (9 a 12 let) ještě nikdy nebraly antibiotika, nelehly na týden do postele. Jsou zdravé a vitální. To za trochu vaření stojí. Už jedenáct let nám to potvrzují tisíce lidí, kteří následovali naše jídelníčky a poté sdíleli svoje příběhy o uzdravení. Na závěr bych všem doporučila, aby vypnuli televizi, přestali poslouchat stresující zprávy, nechali mobil doma a šli do přírody.