Požáry bývaly postrachem obyvatelstva od dávných dob, zvláště v dobách, kdy byly domy kryty doškami nebo šindelem. Představitelé měst i obcí se snažili proti požárům bojovat různými nařízeními a předpisy, a tak vznikaly už před mnoha lety různé požární řády, jimiž se povinně museli řídit všichni obyvatelé.

Také v Kladrubech měli konšelé a radní vypracovaný takový řád údajně už v roce 1596 i později, ale jejich znění se nedochovalo. V německém originálu se však zachoval zcela neporušený Místní požární a hasící řád z roku 1794, který byl rozepsaný na dvaceti stránkách do takových podrobností, že až člověk žasne, jak naši předkové dokázali před více než dvěma sty let organizačně zapojit téměř 250 lidí do likvidace požáru.

Každý věděl, kam se má dostavit, co přinést, čím a u které kašny bude čerpat vodu, kdo se dostaví s párem koní nebo párem silných volů, kam se budou vynášet zachráněné věci a kdo je bude hlídat. Snad to byl nejdokonalejší požární řád v celém okolí.

Jenže pak přišel rok 1843. Požár, jaký Kladruby nikdy nezažily. Z ulic se staly ohnivé tunely, vítr přenášel plameny z jednoho domu na druhý a pro hrozný žár se nedalo se stříkačkami nikam vyjet. Vzorný požární řád byl k ničemu, sesypal se jako domeček z karet, protože každý stěží zachraňoval životy a majetek své rodiny. Ze 178 domů v Kladrubech shořelo plných 132.

V roce 1875 se v Kladrubech rozhodli založit oficiální hasičský sbor, jako druhý na Stříbrsku. A ještě v témže roce dostali kladrubští hasiči opravdový křest ohněm, když byli se stříbrskými kolegy přivoláni k požáru Windischgrätzova pivovaru v bývalém kláštěrním konventu.

Dopadlo to dobře, kromě střech (ty jsou dodnes přikryty nouzově lepenkou) a několika prázdných sudů zachránili historickou budovu konventu i chrám, k jehož střechám se oheň už povážlivě blížil.

Od roku 1875 do roku 1905 se hasiči podíleli na likvidaci 45 menších i větších požárů. Zakoupili novou, modernější stříkačku a podíleli se i na společenkém životě města. Jejich čestným členem se dokonce stal i kníže Alfréd Windischgrätz.

Oslav 25. výročí svého založení v roce 1900 se zúčastnilo už 18 hasičských sborů z okolí.

Také po roce 1945, kdy byl sbor dobrovolných hasičů obnoven, tomu nebylo jinak. Vždy se čestně vypořádali se svojí hlavní povinností při prevenci a likvidaci požárů, pořádali celou řadu společenských akcí a dobrovolnými brigádami se podíleli na rozvoji obce.

Ve svém majetku opatrují jako památku i stařičkou ruční stříkačku z roku 1875, kterou si sami opravili do původní podoby.