Sbor byl založen v květnu roku 1888. Z písemných pramenů, kterých však mnoho není, víme, že sbor existující do roku 1938 byl velice aktivní, vždy velice početný a v obci velmi vážený.

Nechyběli v něm významní občané, sedláci, učitelé, mlynář a místní obchodníci.

Při každé významné akci, která se v obci konala, hasiči nikdy nesměli chybět. Ať už to byly oslavy, svatby, různá výočí, nebo třeba také pohřby.

Od roku 1938 působil v obci pouze sbor mladých hasičů. Chlapců a mužů, kteří v místě ve válečné době zůstali.

V roce 1946 byl sbor znovu plně obnoven. Vývoj však byl poznamenán tehdejšími politickými událostmi a přehmaty. Nicméně sbor všechna tato úskalí přežil.

V roce 1956 byl sboru od vojenské posádky za 25 tisíc korun zakoupen automobil Tatra 805. V roce 1972 byly započaty práce na budování nové požární zbrojnice. Odpracováno tehdy bylo 7 987 brigádnických hodin. V roce 1983, po dlouhých jednáních s Okresní požární inspekcí v Tachově, dostal svojšínský sbor nové požární auto Avia. V témže roce vypukl v blízkém Nynkově lesní požár, při kterém bylo zničeno 14 hektarů lesa, oheň trval pět dní a zasahovalo 28 sborů.

„V loňském roce se vybavení našeho hasičského sboru rozšířilo o sice starší, ale pro nás potřebné vozidlo s cisternou Škoda CAS 25. Každé vybavení chce ale svoji údržbu, takže o práci máme rozhodně postaráno. Výhodou vozidla jsou i možnosti dalšího využití. Ať už pro pomoc obci, nebo prostě vůbec tam, kde je potřeba,“ říká starosta sboru svojšínských dobrovolníků Josef Němec.

„Jako každým rokem i loni se uskutečnilo v dubnu tradiční mytí mostu, čištění propustků u silnice a na cestě na ´šachtu´. Náš sbor nesměl chybět ani při desátém ročníku Neckyjády, kde se děti opravdu vyřádily v množství bílé pěny,“ dodal.

Pomoc hasiči neodmítli ani zdejší organizaci Tělovýchovná jednota Sokol a v letních měsících několikrát prováděli kropení hřiště. V září a říjnu byl vyhlášen poplach a jednotka se účastnila hašení požáru na skládce odpadů v Černošíně.

Pro značný rozsah a potřebu vody jsme se podílela na kyvadlové dopravě vody a práci na zřízení čerpacího stanoviště.

Technika je v provozuschopném stavu udržována po celý rok, zásahové vozidlo bylo nutné připravit pro technickou kontrolu, která už byla provedena. Členové zde odpracovali 126 brigádnických hodin. Účastnili se rovněž potřebných školení a jednotka je tak i nadále akceschopná.