Kanadské město Cape Breton se stalo dočasným domovem pro gólmana Marka Bendu z Chodové Plané. Po úspěšně absolvovaných fyzických testech byl vybrán do kanadského juniorského mužstva, které je uznávanou líhní hokejistů světového formátu. „Hodně se těším, i když mám samozřejmě i trochu obavy,“ svěřil se nám Marek Benda před odjezdem na letiště Ruzyně.

Odtud odlétal do Frankfurtu, kde přestupoval na letadlo do Montrealu a dále do Halifaxu. Minulou středu odpoledne dorazil do Cape Bretonu. „Výstroj není levná záležitost, a tak mám obavy, aby se vše sešlo jak má být, hlavně na letištích, kde budu přestupovat,“ neskrýval gólmanobavy. V týmu juniorských hokejistů střídá Benda Ondřeje Pavelece, který podepsal smlouvu s NHL.

Rybářské město Cape Breton je velikostí srovnatelné s naší Plzní a nachází se v provincii Nové Skotsko. „Nastupuji do týmu Cape Breton Screaming Eagles, což znamená řvoucí orli. Pojmenování dostali podle orlů, kteří tam žijí,“ vysvětlil gólman. „Chytat budu v nejvyšší juniorské soutěži. Kdo chce dále postoupit do NHL, musí si tím projít,“ poukazuje. Před dalekou cestou pomáhala balit i maminka Dana Bendová.

„Jsem zvyklá balit, to je normální. Zatím mám ale pocit, že odlétá jen na nějaký turnaj a ne na tak dlouho. Myslím, že mi to teprve dojde,“ říká Bendová. „Není to pro mě jako pro mámu jednoduché, ale stalo se to, co chtěl od malinka,“ pokračuje. „V této chvíli si vzpomenu na paní Svobodovou. Jí také odešel syn za hokejem do zámoří. Oni Svobodovi ale tehdá nevěděli, zda se vrátí. Byl jiný režim a jednalo se o emigraci. My jsme dneska ve veliké výhodě. Budeme si psát přes internet a je i veliká naděje, že se o vánocích uvidíme,“ říká maminka.

Bendovi museli koupit obleky, kravaty a košile. „Na zápasy se jezdí v oblecích, je to taková jejich tradice. I když se jede třeba dvacet hodin v autobuse, tak hokejisté vystupují převlečení do kvádra,“ vysvětlil gólman. I k takovéto události někdy dopomůže náhoda. „Petr Svoboda je můj osobní agent. Jen díky němu byl možný tento nástup do mužstva.

Náhoda přispěla k tomu, že jsme se potkali v Torontu a ne v Chodové Plané, kde bydlí jeho rodiče,“ poukázal na cestu osudu, která ho zavedla až do Kanady. „Co se týká školy, tak zatím přesně nevím, jaký obor si zvolím, ale budu i tam chodit na střední. Hlavně se soustředím, abych dobře zapadl do tamního mužstva. Mám takový řetízek na krk, dárek od babičky. Toho si moc cením a beru si ho sebou jako takový talisman,“ doplnil závěrem.