Kliknutím zvětšíteI po pár dnech sálá z Dušana Andrašovského nadšení. Tým českých hokejistek vybojoval na mistrovství světa v Dánsku bronz a 45letý kouč byl u toho.
„Je to nádhera, něco neskutečného,“ komentuje historický úspěch bývalý útočník a na šampionátu asistent trenérky Carly MacLeodové.
Ženský tým i Andrašovský zažívají snovou sezonu. Teprve loni nastoupil k výběru hokejistek do 16 let. Záhy však převzal tým do 18 let a vedl ho na mistrovství světa. A teď jako šéftrenér ženské reprezentace přispěl po boku zkušené Kanaďanky k zisku první medaile na světové scéně. „Byl to takový cíl. Touha konečně to dokázat,“ připustil rodák ze slovenského Žiaru nad Hronom, který v české extralize válel za Pardubice, Zlín a nejvíc za Plzeň, kde se usadil.
Jaké byly oslavy bronzu?
Nádherné. Musím říct, že bych nečekal, že se holky dokážou tak odvázat. V kabině stříkalo šampaňské, teklo pivo. Zlití jsme byli okamžitě i my trenéři včetně Carly a z kabiny se během chvíle stal bazén. Někteří z nás ani nespali, ale vládla spokojenost a hrdost.
Bylo to jiné, než když slaví chlapi?
Nikdo se neopil a hlavně u toho bylo hodně zpěvu. Kluci si také zabékají, ale dají jednu dvě písničky, zatímco holky zpívaly stále. A jak všechny umí anglicky, tak jakoukoliv píseň, která zněla, si hlasitě vykřičely. A také se tančilo. Občas holky vytáhly i mě, ale nebylo to nijak nucené, spíš příjemné.
Upřímně, měl jste před šampionátem v hlavě myšlenky na medaili?
Spíš nás poháněla touha to konečně dokázat. Holky se o medaili pokoušely už dlouho. Některé hrají v nároďáku deset jedenáct sezon a na mistrovství světa pokaždé narazily na čtvrtfinálovou bariéru, ať už z Finska, nebo Švýcarska. Švýcarky i letos po prohře v semifinále vyrukovaly s heslem Zase třetí. Jenže se spletly (úsměv).
V souvislosti s úspěchem se nejvíc skloňuje jméno dvojnásobné olympijské vítězky Carly MacLeodové. V čem tkví kouzlo devětatřicetileté trenérky?
Carla dokáže skvěle pracovat s ženskou psychikou. Už tím, že je žena, ale i jako bývalá vynikající hráčka, špičková trenérka a hlavně jako výborný člověk. Ve své kariéře jsem poznal pár hrozných trenérů i pár těch dobrých a Carla by mezi nimi hrála prim. I v rodné Kanadě má obrovské renomé a respekt.
Museli jste toho hodně měnit ohledně hokeje, herního systému?
Ne. Navázali jsme na základy, které týmu v minulých dvou sezonách vtiskl trenér Pacina. Carla také hned na prvním tréninku holkám řekla, že hrají krásný hokej,a když budou chodit víc před bránu a přidají i četnější střelbu, tak získají na mistrovství světa medaili. A měla pravdu.
Hráčky to komentovaly tak, že jim trenérka dala svobodu i sebedůvěru. Souhlasíte?
Naprosto. Bez zdravého sebevědomí ve sportu nic nedokážete a Carla do nich sebedůvěru pumpovala od začátku. Cíleně, přirozenou cestou.
Jak to probíhalo?
Hráčkám při pohovorech zdůrazňovala jejich přednosti, hokejové i lidské. Říkala, jak si váží, že přijely reprezentovat. Bylo krátce před novou sezonou, navíc ve složité době a holky hrají hokej různě po světě při studiu v kombinaci ještě s prací. Něco takového slyšely poprvé, byly z toho naměkko, a i mě to dostávalo. Tím Carla obrovsky zvedla psychiku hráček a získala si jejich důvěru.
To bylo zásadní, že?
Jasně. Díky Carle našly holky v sobě tolik odhodlání, sebedůvěry a odevzdání pro tým. Často i za cenu, že potlačily vlastní ego. Nebyla jediná hráčka, která by nechodila do ohně před bránu, nepadala do ran. Sice zpočátku počítaly utržené modřiny, ale přijaly to a byl to základ jejich cesty k bronzu.
Když jste po odstoupení trenéra Tomáše Paciny dostal nabídku dělat asistenta trenérce ženě, váhal jste?
Ne, ani chvíli. Šel jsem si pro nějakou zkušenost a hodně mně to dalo. Carla do týmu vnesla kanadský přístup, který je naprosto jiný než ten, co známe. Jsem rád, že jsem u toho mohl být.
Ve čtvrtfinále jste vyřadili Finky výhrou v prodloužení, jenže poté přišel výprask od Američanek. Bylo složité dát tým před zápasem o třetí místo do pohody?
Ne. Američanky jsou úplně někde jinde, podmínkami, výběrem hráček, zázemím, a my jsme s nimi nehráli zase tak špatný zápas. Výsledek 1:10 vypadá hrozivě, ale i trenér amerického týmu připustil, že jsme je nečekaně trápili. Carla také holky povzbuzovala, vyzdvihovala dobré věci a utvrzovala je, že jsou lepší než Švýcarky.
Ani vy jste nepochyboval?
Ne, vůbec. Tipoval jsem, že Švýcarsko porazíme 5:1, nakonec to skončilo 4:2, ale já byl od začátku v pohodě a věřil, že holky bronz urvou.
Jaká byla reakce z domácí hokejové scény?
Parádní. Na mobilu mi přistálo snad 140 zpráv a za všechny moc děkuji. Jako první přilétla asi od Pepy Řezníčka, gratuloval i Jarda Špaček, Milan Razým, Jirka Hanzlík a spousta dalších.
Co udělá zisk medaile s ženským hokejem u nás?
Bylo by fajn, kdyby bronz náš ženský hokej po všech stránkách nakopl. Ten zájem diváků u televize byl povzbuzující, tak snad se to projeví ve zvýšeném zájmu holek o hokej. A také v klubech, aby měly kde hrát a rozvíjet se.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
