Víc než rok putoval Hollweg kvůli zranění kolena po nemocnicích. Prodělal několik operací a vinou následků mu dokonce hrozilo, že přijde o nohu. Americký bojovník s velkým srdcem ale trable překonal a v dresu Indiánů rozehraje šestou sezonu.

Dres Škodovky obléknete v extralize po dlouhé pauze. Bude pro vás úvodní zápas o to emotivnější?
Určitě. Nejen, že jsem minulou sezonu nehrál, ale ani jsem nevěděl, jestliu hokejec zůstanu a vůbec, jak se můj život bude odvíjet. Teď jsem šťastný, že vše dobře dopadlo a jsem zpátky v týmu, který pro mě hodně znamená.

Bylo pro vás uplynulé období nejhorší právě v té nejistotě?
Mám za sebou asi nejhorší rok v životě. Z hokeje jsem zvyklý bojovat, ale na ledě vidím soupeře a můžu se jim postavit. A tady byla najednou spousta neznámých. Nešlo jen o to, jestli budu hrát ještě hokej, ale také zda se lékařům povede zvládnout postupující zánět a nohu mi zachrání. Trpěli tím mí blízcí, rodiče, manželka se synem a já jsem jim vděčný za jejich podporu. O to víc se nyní těším, až to v pátek (dnes) proti Litvínovu rozbalím.

Jste známý svou nezdolností, ale přišel třeba moment, kdy jste si říkal, že je s hokejem konec?
Paradoxně ve chvíli, kdy mi lékaři oznámili, že nohu zachrání. Jenže já měl dál velké bolesti, které nepolevovaly. Možná víc než fyzicky jsem tenkrát trpěl uvnitř a smiřoval se s tím, že v hokejové kariéře pokračovat nebudu. Ale měl jsem štěstí na lidi kolem sebe. Lékaře i fyzioterapeuty, kteří mně připravili taková cvičení, že jak noha zesilovala, ustupovaly i bolesti. Najednou bylo všechno jinak a já si řekl, jdu do toho dál. Pokračuju.

Pomáhalo vám vědomí, že generální manažer Martin Straka s vámi dál počítal?
Pro mě to byla obrovská vzpruha a jsem za ni Martinovi i ostatním klukům vděčný. Dávalo mi to víru, že má cenu se kousnout a bojovat. Pokud bych dopředu věděl, že se mnou v Plzni nepočítají, byl bych nyní možná zdravý, ale teď jsem i šťastný a budu se to snažit týmu i klubu na ledě vrátit.

O místo v sestavě Škodovky jste ale musel bojovat. Kdy jste začal věřit, že by se to mohlo povést?
Důležitý byl už první přípravný zápas. Noha vydržela, navíc jsem dal gól a rozdal pár dobrých hitů. Sám sobě i svému okolí jsem ukázal, že jsem schopen odvést to, co se ode mně očekává. Že na to stále mám. A když se vám povede start, tak se máte z čeho odrazit, Cítil jsem se líp a líp. Zvlášť v jednom z posledních přípravných utkání na Slavii si vše sedlo a následně jsem v Plzni podepsal nový kontrakt.

S jakými ambicemi jdete do nové sezony?
Moje cíle jsou pořád stejné. Vyhrávat. V základní části i potom v play-off a vybojovat titul. Jít do toho s tím, že se chceme jen zúčastnit, je k ničemu. Ale z celého týmu cítím bojovné naladění. Mužstvo je výborně poskládané, ale je to i skvělá parta, která v přípravě držela pohromadě. Teď ale začne vše naostro a teprve liga prověří soudržnost a sílu týmu.

Je kvalita mužstva, atmosféra v kabině, srovnatelná s ročníkem 2012/13, v němž Škodovka i s vámi v sestavě vybojovala titul?
Všichni se teď ohlíží k titulové sezoně, hledají podobnosti, ale každá sezona je unikátní. Jestli je něco podobného, tak parta v kabině, která táhne za jeden provaz. Z toho lze vycházet, ale prověří nás až soutěž. Každý musí jít na led s tím, že je ochoten za mužstvo a svého parťáka padnout. Z toho se dá čerpat velká síla.