Trénovat s nároďákem je super, říká Budík

„Už to, že můžu trénovat s reprezentací, je super, skvělá zkušenost. A jsem moc rád, že pokračuji,“ hlásil Budík po návratu z kempu k rodině a tříměsíčnímu synkovi Mathiasovi.

Hrál jste na šampionátech do 18 i 20 let, ale v seniorské reprezentaci vás čeká zápasová premiéra. Těšíte se?

Jasně. Každý start za národní tým je cenný a budu si to považovat. Už loni v létě jsem absolvoval s reprezentací nováčkovský kemp ještě pod trenérem Milošem Říhou starším. A když mi po sezoně pan Jaroslav Špaček (asistent trenéra Pešána) oznámil, že jedu na repre, tak jsem měl obrovskou radost. Je to šance se ukázat, nabrat zkušenosti a zápas s nároďákem by byl takovou třešničkou na dortu.

Byl jste před nástupem k národnímu mužstvu nervózní, nebo jste nešel úplně do neznáma?

Tím, že v nároďáku je teď hodně mladých kluků, mých vrstevníků, tak to nebylo tak složité. Známe se z mládežnických výběrů nebo z extraligy, takže v tom žádný problém nebyl.

Z Plzně je v reprezentaci stále pět hráčů. Kromě vás ještě brankář Dominik Frodl a útočníci Petr Kodýtek, Filip Suchý a Jakub Pour.

Plzeňáků je v nároďáku fakt dost, i když nevím, jestli se mezi ně dá počítat ještě Frodlík (úsměv – Frodl z Plzně totiž odchází, pozn. aut.). Ale všichni jsme za tu šanci rádi.

Vnímáte účast na kempech jako satisfakci po sezoně, která pro Škodovku skončila už v předkole play-off?

Každý hráč chce, aby měl sezonu co nejdelší a mohl se rvát o titul. My jsme ze hry vypadli strašně brzo, bohužel. V sérii s Olomoucí jsme to, slušně řečeno, pokazili. A o to víc si možnosti trénovat s nároďákem vážím.

Šilhán si prodloužil sezonu v Litvě

V úvodu května zahájí přípravu na další extraligový ročník také Škodovka, a to s novými trenéry. Řešíte to se spoluhráči?

Už nějaký čas jsme tušili, kteří trenéři k týmu přijdou, takže jsme se o tom bavili. Já je oba poznal ještě v Pardubicích, kde jsem v sedmnácti letech před svým odchodem do zámoří dostal šanci trénovat s áčkem. A Miloš Říha mladší byl tehdy hlavním trenérem Dynama a Václav Baďouček jeho asistentem. Maličko je tedy znám.

Bude to hodně jiné než za éry hlavního kouče Ladislava Čiháka, který po sezoně u týmu skončil?

Nevím, těžko říct. Uvidíme v sezoně, jestli budou stejně přísní jako pan Čihák, případně v čem to bude odlišné.

Když se ohlédnete za vrcholící extraligovou sezonou, jaká pro vás byla?

Upřímně si myslím, že byla horší než moje první sezona v Plzni, kdy jsem udělal i víc bodů. A ani herně to nebylo ono, což mi říkali také trenéři. Měl jsem dobré zápasy i ty horší, bylo to takové nahoru dolů. A přiznávám, že i já sám jsem od sebe čekal víc.

Nebyla tíha, že byste měl být lepší než předtím, dosáhnout více bodů, svazující?

Je fakt, že když si laťku nějak nastavíte, tak není lehké jít v další sezoně výš. Ale spíš mě limitovaly dopady zranění z léta. Kvůli přetrženým vazům v kotníku jsem dva měsíce netrénoval a v sezoně mně to chybělo. V úvodu to bylo ještě dobré, bodoval jsem, ale s přibývajícím časem přišly zápasy, v nichž jsem se cítil pomalý a slabý. Bylo to na prd.

Hokej se kvůli anticovidovým opatřením hraje bez diváků. Věříte, že v příští sezoně se lidé do hledišť vrátí?

Všichni v to doufáme, protože bez fanoušků na stadionech ztrácejí zápasy svůj náboj. Bez nich je to jen jako na tréninku.