Dobové obleky doplňovala hudba tehdejších let a sál byl obsazený do posledního místa. Tradice tohoto plesu padá daleko do minulosti. „Čert ví, od kterého roku tu tyhle plesy jsou. Tihle hudebníci ze skupiny Dixiland z Mariánských Lázní tu hráli už jako náctiletí,“ uvedla Miroslava Válová. „Róby si některé dámy každý rok šijí samy, jiné jen otevřou skříně a začnou kombinovat,“ dodala Válová.

Parket obsadili tanečníci z různých míst, Z Prahy, Plzně, Stříbra, Úterý, Holostřev a dalších míst. Ze Stanu přijela Jasmína Vaňková. „S oblekem si velkou hlavu nedělám, otevřu skříň, chvíli v ní pátrám, pak vylovím možné vhodné kousky. Samozřejmě se to musí nějak doladit, třeba uzlem na čelence a podobně,“ smála Vaňková.

Z Tachova přijel Miroslav Uhlík. „Nemohl jsem zůstat doma, když tu hrají moji přátelé. A hlavně, tady je prostě fantastická retrostruktura, a ty holky, těm to sluší, to by klidně mohly nosit i normálně,“ prohlížel si tanečnice Uhlík.

Králem plesu, který nakonec našel minci v hodnotě jedné koruny v koláči, se stal Robert Frouz z Holostřev.