Album se mi dostalo do rukou několik hodin před koncertem, a tak jsem si je poslechl, abych věděl, co mě čeká.

Když jsem si desku přehrál poprvé, řekl jsem si – klasický západočeský bigbít. Upřímně a na rovinu musím říct, že na první poslech mne nijak neohromila. Standardně dobře odvedená práce.

Když jsem si ale desku pustil podruhé, už jsem si našel pár míst, která jsem si oblíbil. Při třetím poslechu už jsem se vyloženě na některé písničky těšil. Pak jsem to všechno slyšel naživo a v neděli jsem si album přehrál znovu, s chutí a ne proto, abych se zamyslel nad tím, co napíšu do recenze, ale abych si těch třináct původních písniček poslechl a užil si jich. A jednu jsem si dokonce několikrát zopakoval za sebou a pak se mi možná půl dne její refrén vracel a pořád dokole jsem si ho v duchu broukal. Určitě ten pocit znáte.

Zkrátka nové album Excentru si trochu pomaleji získávalo moji důvěru, aby pak přerostlo v upřímnou náklonnost. Teď si je nějaký čas budu přehrávat jako všechny desky, které se mi dostanou do ruky a které se mi líbí.

Čas je sestaven, jak už bylo řečeno, ze třinácti původních skladeb, na kterých se podíleli prakticky všichni členové kapely a další spolupracovníci. Vedle novějších věcí na něm najdeme i některé starší písničky, ovšem s novějším aranžmá.

Deska vznikala v domácím studiu bratří Petruňových a finální podobu dostala ve studiu Romana Mashy Šandora. Ten si na albu zazpíval některé vokály. Jako host uslyšíte na desce také bývalou zpěvačku Excentru Lenku Lodrovou (na albu ovšem zpívá už pod svým současným jménem Lenka Reimann).

Třináctku písniček posluchači znají, Excentr je hrával ještě před vydáním CD. Řada z nich určitě má hitové ambice, jmenujme třeba Zvonek, Mosty, Vládce, Live, Sráč, nebo Hvězdy hrozí.

Mě osobně se nejvíce pod kůži dostala závěrečná, třináctá písnička Štace. To je ta, jejíž refrén jsem si skoro celou neděli pobroukával a po dopsání tohoto článku se mi do hlavy vrátí. Zatímco celá deska se line v nadupaném hardrockovém soundu, Štace už koketuje (právě její jednoduchý, ostrý a šlapající refrén) s metalem. Docela si dovedu představit klip s metalovou choreografií, ohňovými a pyrotechnickými efekty, bleskujícími stroboskopy a tisícihlavým davem s vytleskávajícími pažemi… Excentru by rozhodně takový klip slušel a zasloužil by si jej.