Jako autor je pod nimi podepsán Radko Andrejs z Konstantinových Lázní. Ten mě přivítal ve svém nahrávacím studiu doma v Konstantinových Lázních. Rozhovor byl velmi příjemný a neskutečně zajímavý. V nahrávacím studiu měl několik kytar, spoustu cd a piano. Při rozloučení a poděkování za příjemně strávený podvečer jsem dostala dvě cd Skaut.

Povídali jsme si o kapele a o jeho životě. Odysseu lze považovat za jednu z nejlepších tuzemských bigbítových kapel. V dobách její největší slávy plnila sály nejen v západních Čechách. Podle Radko Andrejse, kytaristy a autora řady nesmrtelných hitů, je to dáno hlavně tím, že svůj talent členové kapely nevyužívali jen k přehrávání písniček, ale dokázali se prosadit svou nadprůměrnou tvorbou. Kvalita písniček této kapely dosahovala a stále dosahuje hodně vysoko.

Kteří aktéři patřili do legendární Odyssey? Respektive, jaké je to hlavní jádro slavné Odyssey?

Mezi zakládající členy skupiny Odyssea patří Václav Běhavý, Jan Nový Cimbura, Jiří Bavr Lokajíček a já. Samozřejmě stále hrajeme, ale již s námi nevystupuje Jiří Lokajíček. V současné sestavě hraje na bicí Karel Šel.

Věnují se členové Odyssey ještě nějaké práci? Jak se říká, občanskému povolání?

Jan Nový Cimbura je již v důchodu, Václav Běhavý provozuje rodinný penzion. A já se zabývám zemědělstvím. Mám koně, krávy. Prostě farmařím.

A co další z muzikantů, kteří s vámi v Odyssee na pódiu vystupovali?

Třeba Petr Štěpánek, ten se dal na politiku. Byl i dokonce poradcem Václava Klause. Má i svou kapelu. Občas se scházíme. Před dvěma lety jsme si spolu zahráli na festivalu.

Když jste s muzikou začínal, dokázal jste si vůbec představit, že vaše písničky si budou zpívat a broukat příznivci bigbítu nejev v západních Čechách?

Určitě ne. Nastupoval jsem do kapely jako nejmladší člen. Kluci hráli pod názvem Koule. Ta se ale musela přejmenovat. A dostala název Odyssea. Koule byla již populární, tak se s tím ale dalo i počítat, že Odyssea bude také hodně známá. Bylo to ale příjemné, že si nás posluchači oblíbili.

Jaké faktory způsobily, že právě Odyssea se stala jednou z legend bigbítové scény?

Poctivě jsme objížděli kraje a i malé vesničky, kde jsme hráli. Bylo to způsobené i nezájmem tehdejších médií. Hráli jsme dost často. Měli jsme téměř dvě stě padesát vystoupení do roka. Samozřejmě tento počet nás donutil opustit naše současná zaměstnání. Oslovili jsme několik generací fanoušků. Dokonce jsme dostali i šanci natáčet pro hradecký rozhlas. Ten byl v tomto kraji velmi populární. Třicet nahrávek vyšlo na deskách.

Je možné dneska někdy a někde slyšet Odysseu naživo a v plné síle?

Ano, pořád hrajeme. Máme přibližně šest koncertů měsíčně. Jen už nehraje Jiří Lokajíček, místo něho je Karel Šel.

Vystupovali jste někdy v televizních pořadech? Ve kterých?

Ano, vystupovali. Například v TKM (Televizní klub mladých v osmdesátých letech – pozn. red.), studio Jizerka a v řadě dalších. Tato studia nás sama oslovovala. Všechno jsme si užívali.

Vzpomenete si, kde se vám nejlépe hrálo? Jaká štace nebo období pro vás byla nepříjemnější?

Nejpříjemnější bylo období první poloviny osmdesátých let. To jsme hodně vystupovali. A když vzpomínám i na takové to nejhorší období, tak to byl začátek devadesátých let, jelikož byl nástup diskoték a to pro nás nebylo moc přínosné.

Kde pro vás bylo nejlepší a nejvíce spontánní publikum?

Tak to byl východočeský kraj. Hradec Králové, Pardubice. A i do teď tam ta výborná atmosféra přetrvává. Hrávali jsme zde profesionálně pod hradeckou agenturou. V té době to byla nutnost.

Kolik lidí přibližně chodilo na vaše koncerty?

Lidi, co si nás přišli poslechnout, tvořili nepředstavitelné publikum. V tomto kraji, kolem Hradce Králové, chodilo na naše koncerty někdy až tři tisíce lidí.

Měli jste vůbec nějaké místo, kam jste se vůbec netěšili jezdit hrát?

Ano, bohužel to bylo právě Tachovsko. Co kšeft, to zákaz, problém. Dokonce jsme dostali i na půl roku zákaz činnosti.

Která je – podle vašeho názoru – vaše nejslavnější píseň?

Tak nejslavnější se říct nedá. Ale jsou tři, které jsou dost známé. Nádraží Florenc, Spálená a Divadelní společnost Josefa Kajetána Tyla.

Sledujete současnou západočeskou rockovou scénu?

Bohužel, v současné rockové scéně není pro mě nic zajímavého. A hlavně nemám čas. Techno a ska mi vůbec nic neříká.

Skládáte stále písničky?

Ano, skládám. Před dvěma lety vyšlo naše nové cd, které nese název Skaut. Texty jsem složil já.

Zažili jste nějakou zajímavou příhodu při nahrávání tohoto nového cd?

Ano, to zažili. Když se zpívalo, museli jsme nahrávat v noci kvůli psům, kteří přes den štěkali. Ale zase jsme museli skončit dřív, než začali kokrhat kohouti. Všechno by bylo na cd slyšet.

Jak dlouho vám trvá, než složíte jednu písničku?

To se nedá říct. Každá písnička je jiná. Některá mi trvá třeba i dva roky. A některá se dá napsat za jeden den.

Hudba vás zajímala již od malička?

Ano. V sedmi letech jsem navštěvoval v Bezdružicích tehdejší Lidušku, ve které jsem hrál na harmoniku. Jenomže pak jsem zjistil, že holky víc zajímá kytara, tak jsem začal hrát na tento nástroj. Když jsem byl na internátu v Liberci, tak jsme založili s kluky z Tachovska svou kapelu. Se mnou tam hrál Mirek Vlna, Josef Jarý, Jiří Holeček a František Mařík. Hráli jsme bigbít, ale jen jeden rok.

Jak jste se dostal do Konstantinových Lázní, kde bydlíte?

Narodil jsem se tu. Ale třicet let jsem zde nebydlel. To jsem žil v Plzni. Pak jsem se ale rozhodl vrátit se do rodného kraje. Ten můj návrat byl hlavně spojený s koňmi a ježděním. A tady pro tento můj koníček byly lepší podmínky než v Plzni.

Jaké jsou vaše další koníčky?

Hlavně muzika. Ta je mým velkým koníčkem. Pak to jsou také koně, lyže. Rád lyžuji, jezdíme do Rakouska. A pak moje čtyři vnoučata. Jsem hrdý dědeček.

Jak často se nyní věnujete hudbě?

Denně tak čtyři až pět hodin. Hodně cvičím a učím se také nové písničky.

Máte v současné době nějakou svou další kapelu?

Ano, mám. Vystupujeme pod staronovým názvem Garde. Založil jsem ji před dvěma lety. V této kapele hraje i Karel Šel z Odyssey a ostatními členy jsou kluci z okolí Plzně. V této kapele jsem nejstarší, ale je docela fajn hrát s mladými kluky. Hrajeme hard rock sedmdesátých let, Deep Purple, Led Zeppelin, Rainbow, The Cream a řadu dalších. Kupodivu tato muzika kluky baví. Také koncertujeme, ale málo. Samozřejmě stíhám hrát i v Odyssee.

Můžete členy kapely Garde jmenovat?

Kapela Garde má pět členů. Kromě mé maličkosti, jsou dalšími členy klávesák Martin Bělohlávek, zpěvák Martin Herry Herák, basista Martin Svoboda a bubeník Karel Šel. Já hraju na kytaru.

Hrajete stále písničky z legendární Odyssey?

Ano, hrajeme. Odyssea měla dvě stě padesát vlastních písniček. Ale už skoro nezkoušíme. Naši posluchači chtějí slyšet stejné písničky. Mají je rádi. Novinky moc neakceptují.

Máte také své internetové stránky. Ty spravujete sám?

Jen zprostředkovaně. Dodávám nějaké informace. Tyto stránky zpravuje náš bývalý spoluhráč Josef Lisec.

Kdy a kde v současné době můžeme Odysseu slyšet?

Tak třeba 8. března budeme vystupovat v Plzni na Bílé Hoře. Koncem března bychom měli vystupovat v Kladrubech u Stříbra, ale to je zatím v jednání. V Konstantinových Lázních vystoupí kapela kapelníka Václava Běhavého Regenerace, a to 15. února.

Iveta Luňáková