Předchozí
1 z 6
Další

Pochází z hudební rodiny. Její babička komponovala skladby a vedla několik folklorních souborů, maminka hrála na klavír. S rozněžnělým pohledem vzpomíná na společné chvíle, kdy se u nich doma muzicírovalo, o Vánocích se hrály a zpívaly koledy, ale i v běžném pracovním týdnu bývalo zvykem posedět u piana a zahrát si a zazpívat.

Stanislava Šmahelová.Zdroj: Archiv Stanislavy Šmahelové a Monika Šavlová

Protože je hudba opravdu její velkou životní láskou, vystudovala dvě hudební školy, HAMU a PFUK. Už od mládí měla představu, že by chtěla hudbu vyučovat. To se jí povedlo po mateřské dovolené, tehdy jí pomocnou ruku podal tehdejší starosta Kladrub Emil Janča. Pobočka ZUŠ Stříbro byla v Kladrubech vždy, ale zdejší učitelka sem za několika žáky dojížděla pouze jedenkrát v týdnu. Po jejím odchodu do důchodu vznikl problém, jak by se zdejší žáčci dopravovali na výuku do Stříbra. Starosta tak nabídl paní Stáně, že jí pomůže vybudovat učebnu, kde bude vyučovat pravidelně několik dní v týdnu. Slovo dalo slovo a v dnešní době už má učitelka v Kladrubech každoročně kolem 30 malých hudebníků.

Stanislava Šmahelová.Zdroj: Archiv Stanislavy Šmahelové a Monika Šavlová

Se svými žáky ZUŠ pořádá několikrát do roka koncerty, jedná se např. o vystoupení pro ženy k MDŽ, Dni matek a nikdo už si neumí představit rozsvícení kladrubského vánočního stromku bez koled v podání Stániných žáků.

Stanislava Šmahelová.Zdroj: Archiv Stanislavy Šmahelové a Monika Šavlová

Při kladrubské pobočce funguje Soubor staré hudby Cavalla. Vznik tohoto souboru motivoval bývalý kastelán zdejšího kláštera. Napadlo ho, že ke klášteru se prostě hodí stará hudba z renesance či baroka. Dnes je již tradicí, že o Velikonocích a Vánocích vystupuje Cavalla přímo v katedrále společně s ženským pěveckým sborem ze Stříbra.

Stanislava Šmahelová.Zdroj: Archiv Stanislavy Šmahelové a Monika Šavlová

Děti Stanislavy Šmahelové také navštěvovaly ZUŠ, a jak postupně vyrostly a chtěly v muzice pokračovat, vznikl navazující soubor Cavalla Canor. V současné době zde působí z rodiny paní Stanislava a syn Jiří, zbytek kapely je, jak jinak, z bývalých žáků této učitelky. Cavallu Canor je možno potkávat na nejrůznějších akcích, které pořádají hrady a zámky v Čechách. Soubory doprovází i Stánin manžel, který zajišťuje ozvučení a osvětlení. A společně se svými dětmi hrají také v kapele Corchen, která je spojena s jejich vřelým vztahem k Irsku. Irská, potažmo keltská hudba je plná svižných melodií i melancholických balad a vychází z podobných kořenů jako naše česká. Irsko několikrát navštívili a dcera Lucie si tam dokonce našla manžela.

Málokdo ví, že rodina Šmahelových patří také ke skupině dobrovolníků, kteří se už několik let účastní zimních sčítání káňat.

Stanislava Šmahelová.Zdroj: Archiv Stanislavy Šmahelové a Monika Šavlová

V průběhu podzimu a zimy vyráží společně třikrát na určenou trasu, kde sledují a počítají káňata i jiné dravce. Po letošním březnovém sčítání mohla rodina nahlásit, že nárůst na Kladrubsku je 13 kání, což je pozitivní zpráva.

V posledních letech nenachází Stanislava radost jen v hudbě, ale také ve vnoučatech. Je několikanásobná babička a pro svá vnoučata by se rozdala. V této koronovirové době ji velmi trápí, že svého nejmenšího vnoučka Runeho od dcery Lucie, která v současnosti žije s manželem v Norsku, jen tak neuvidí. S láskou vzpomíná na únorový týden, kdy se ještě mohli do norského města Trondheimu vypravit a mohla se po tamních zasněžených pláních projít s kočárkem.

Stanislava Šmahelová.Zdroj: Archiv Stanislavy Šmahelové a Monika Šavlová

Monika Šavlová