Osmadvacetiletý Dostál s předstihem vyhlásil útok na zlato, které mu jako jediné ve sbírce úspěchů chybí. Úvodní soutěžní jízdu v kanálu Sea Forest Waterway si jistě pohlídal. "Jsem především rád, že už začaly závody. Poslední tři týdny v Japonsku byly dost nervózní. Člověk nemá moc co dělat, jak se odreagovat. Je v karanténě, nikam nesmí, to je na palici. Přemýšlí o závodech, proč mu to nejde na tréninku, jestli za to můžou vlny, nebo jsou to jen výmluvy. Jsem velmi rád, že je rozjížďka už za mnou. Zkusil jsem si trať, i když ne naplno, a prošel závodem," řekl.

S parťákem Radkem Šloufem, s kterým pojede na deblkajaku, absolvovali před cestou do Tokia aklimatizační soustředění v Susaki. Během karantény mohli jen na vodu a alespoň čtyřikrát se Dostál vypravil na oblíbené ryby. "Zaplať pánbůh za to. Na dvě hodiny jsem měl co dělat," těšilo stříbrného a bronzového medailistu z Ria de Janeiro.

Kristiina Mäki
Už ne jako šnek. Běžkyně Mäki postoupila do semifinále, syn je s tátou a rodiči

Zprvu chytil pouze jedovatou rybu fugu. "Bez speciální přípravy se nedá jíst. Rybáři ji vzali, nekompromisně s ní švihli o palubu, aby ji zabili, protože je to invazivní druh. A hodili ji zpátky do moře. Ani jsme ji nemohli sníst," popisoval Dostál, ale nakonec se dočkal i lepšího úlovku. "Nachytali jsem další ryby a něco snědli. Eliška Vondrová, kuchařka a překladatelka, která je tam s námi, nám je špičkově uvařila. Tím byla ukojena moje lovecká vášeň," usmál se.

Nyní je připraven na další lov. "To by chtělo," přikývl osmadvacetiletý kajakář. K vyhlášenému útoku na zlato potřebuje zvládnout další dva kilometrové závody a náročné podmínky.

Na kanálu fouká vítr zprava, někdy proti a někdy do zad. "Vítr zprava budou mít všichni stejný, protože ta dráha je posunutá do levé části závodiště. ale je to regulérní," řekl. Velké vlny v dosavadním tréninku Dostál nezažil, ale veslaři by o nich mohli vyprávět. "Což pro těžké lidi bývá dost nevýhoda. Doufejme, že budou podmínky nejregulérnější," konstatoval.

Kateřina Siniaková a Barbora Krejčíková se objímají po výhře ve finále OH v Tokiu.
Jak se zrodilo dvojité tenisové zlato? Držíme se navzájem, líčily deblistky

V tréninku si vyzkoušel, jaké to je jet po sobě v horku a vysoké vlhkosti několik jízd. "Nejhorší je to po dojetí. Nejvíc jsem se vedrem trápil, když jsme jezdili nějaké vytrvalosti, kde má člověk krátkou pauzu a jede víc úseků za sebou. To jsem úplně vařil," uvedl. Dával si proto delší pauzy. "Byl jsem z toho nesvůj. Ale jeden úsek naplno, to člověku ani nedojde, že je mu vedro."

Snaží se ochlazovat za pomoci ručníků naložených v ledu. Nebo se poleje donesenou vodou. "A je mi dobře," řekl Dostál. O jeho komfort se stará početný tým v čele s trenérem Karlem Leštinou. "Přes konzultanta Jerzyho Dziadkowiece, fyzio, morální podporu ségry (Anny), tak Pavla Davídka. Tohle je bezvadný," pochvaloval si mistr světa na olympijské trati z roku 2014.

Ze dvou závodů za den nemá obavy. Už přišel na to, co jeho tělo potřebuje. "I před rozhovorem jsem byl v ledovém bazénku, který je dobrý, že se člověk zchladí a vydrží to déle než minutu. Asi je to návod, co udělat po tom semifinále, snad před tím finále."