Kliknutím zvětšíteA když přišla otázka na to, zda by si dokázal představit sebe v čele kritizované organizace FIFA, byl naprosto nekompromisní. „Okamžitě bych zrušil ofsajd a hned se udělal i kapitánem reprezentace,“ bavil v povídání o letošním světovém šampionátu na Blízkém východě.
Sledujete dění v Kataru, nebo se k televizi dostanete jen večer po práci?
Když můžu, tak samozřejmě sleduju. Musím říct, že mě nejvíce baví ty netradiční celky, rád se koukám na týmy jako je třeba Tunisko nebo Saúdská Arábie. Člověk je nevidí příliš často, takže je velice zajímavé sledovat i někoho jiného než ty naše hvězdy, které vídáme v televizi téměř pořád. Baví mě zkrátka objevovat nové hráče, o nichž fotbalový svět příliš neví, ale v těch svých kádrech hrají klíčovou roli a na hřišti tím pádem vynikají.
Z pozice experta je to zase něco jiného, že?
Přesně tak. Šampionát jako takový mě přitahuje z několika různých důvodů, ale ta konfrontace netradičních zemí se světovou špičkou je skutečně velice zajímavá. Podívejte se třeba na Saúdskou Arábii. Samozřejmě se může stát, že menší celek někdy zaskočí papírového favorita, ale tady se bavíme o tom, že Saúdové porazili Argentinu zcela zaslouženě. A to je to, co mě na tomto turnaji neskutečně baví.
Když se dostanete k televizi, koukáte doma v obýváku, nebo raději vyrážíte do hospody?
Tím, že přes den trávím hodně času i v kanceláři, tak si to pouštím jako náhradu za rádio, takříkajíc do éteru. Mám to puštěné při práci a když třeba padne branka, hned se koukám, jak a co se odehrálo. Hodně sleduji i sporné momenty, v Kataru se velice často zapojuje do hry VAR, takže se snažím koukat na to, jak jednotlivé situace řeší mezinárodní rozhodčí. Nicméně abych odpověděl na otázku. Během dne to sleduji za pochodu, ladím to v práci nebo třeba v autě, a večer samozřejmě usedám doma u televize.
Fotbalový šoumen Petr Švancara nadále válí i na fotbalových trávnících. V letošní sezoně obléká dres Střelic nedaleko Brna.
Máte u sebe v šuplíku schovaného favorita na zisk titulu?
Když bych měl soudit podle začátku, tak mě nadchla Anglie s Francií, respektive mě tyto dva celky nezklamaly. Cítím tam obrovskou ofenzivní sílu, což může hrát velkou roli v tom, že na turnaji dojdou hodně daleko. Ale je tam řada dalších týmů, na které se těším, ať už jsou to Španělé, Brazilci nebo třeba Belgičané. A navíc jsem rád, že si o pozornost říkají i jiné země. Že to není jen o těch pár favoritech, ale člověka přitáhne mnohem více zápasů.
Je naopak něco, co vás zatím totálně zklamalo?
Ano, zklamalo. Byl to ten úvodní zápas mistrovství. Hrozně moc jsem se na to těšil, ale ve finále jsem byl úplně zklamaný. A vím, že bych to na sebe neměl říkat, ale asi v 60. minutě jsem odešel od televize věšet vánoční výzdoby. (smích) Měl jsem to naplánované po fotbale, ale na to se opravdu nedalo dívat. Regulérně mě to nebavilo.
Pojďme na chvíli mimo fotbalové trávníky. Na Katar se snáší všudypřítomná kritika, mluví se o korupci, podvodech a podobně. Jaké to je pro fotbalového tátu?
Je to hrozné, nebudu vám vůbec lhát. Je to další stín v této době, ve které nyní žijeme. Naše děti však vyrůstají v době, kdy se v mediálním prostoru pravidelně mluví o podvodech, korupčních aférách a podobných věcech. Takže si troufám říct, že je něco takového už ani nepřekvapuje. Mrzí mě to, že k tomu dochází i na takové úrovni, že si o tom musí číst i mladí. Ale oni si pomalu začínají zvykat na to, že mezi námi není všechno úplně fér. My jako rodiče to můžeme tlumit, bavit se o tom s nimi, ale ve výsledku tomu stejně nezabráníme.
Navíc když vezmeme v potaz, na co všechno dnes mohou ve svých telefonech narazit.
Přesně tak, jsem rád, že to říkáte. Jsem majitelem tří dětí a moc dobře vím, co jim v dnešní době frčí v mobilech. Zrovna mediální výstupy fotbalových afér jsou podle mého názoru ještě slabým odvarem toho, čím se dnes plní nejrůznější sociální sítě.
Velký bič na sebe upletl i samotný šéf FIFA. Když jste slyšel jeho nešťastné výroky, neříkal jste si, že byste příští rok zkusil kandidaturu?
A to by se děly věci! Okamžitě bych zrušil ofsajd, bojoval za jeho velkou reformu a hned se udělal i kapitánem reprezentace, abych měl potřebnou moc a sílu. (smích) Nicméně to samozřejmě sleduju, některé výroky jsou skutečně nešťastné, ale mnohdy je to i tím, pod jakým tlakem se tito lidé nachází. A tím ho rozhodně neomlouvám. Každopádně moje kandidatura na post šéfa FIFA je momentálně v řadách sci-fi příběhů. Jsem naprosto spokojený tam, kde jsem.
Čekal jste, že se třeba ozvou některé hvězdy, které by daly veřejně najevo svůj nesouhlas s takovým turnajem?
Těžká otázka. Momentálně se v Kataru odehrává obrovský kolotoč s penězi a ty hvězdy jsou toho zkrátka součástí. A věřte mi, že jim ty peníze rozhodně nesmrdí. Nyní je to otázka morálních hodnot, ale i takoví hráči jako Messi nebo Ronaldo jsou pořád příliš malí páni na to, aby s něčím hýbali. Oni chtějí vyhrávat, sbírat rekordy, jejich ega jim nedovolí, aby dali od takového turnaje ruce pryč. Moc dobře totiž vědí, že by se všechno normálně odehrálo, akorát bez jejich účasti. A na to už by samozřejmě nepřistoupili.
Ani navzdory tomu, že třeba při stavbě stadionů zemřely tisíce nevinných dobrovolníků?
Věřte tomu, že ne. Ale zrovna tady ta stavba stadionů, to mě úplně šokovalo. Když si člověk uvědomí, že ti dělníci v podstatě umírali proto, abychom se my o pár měsíců později bavili. A navíc to množství? No, upřímně, chvíli jsem si opravdu říkal, jestli se vlastně na ten turnaj vůbec těším.
A pak tu slýcháme názory o tom, že je to v těchto zemích celkem normální scénář.
Tak to už jsem vůbec nepochopil. O to víc mě to celé štve. Poslouchat to, že to tam mají takhle nastavené a že je to tedy v podstatě úplně normální…To mi přijde vůči všem těm lidem a jejich rodinám, pro které tam ti dělníci byli vydělávat všechny peníze, aby tam později nechali vlastní život, hodně zlé a nespravedlivé.
Fotbalista Petr Švancara.
Jedno se ale musí nechat. Ty stadiony jsou opravdu nádherné. Nemotivuje to ke znovuobnovení myšlenky o rekonstrukci brněnských Lužánek?
Láká to pořád, samozřejmě. Nicméně my jsme nedávno obdrželi od města Brna vyjádření, že nějaké další kroky rozhodně nejsou na pořadu dne. S čímž pochopitelně nesouhlasíme a chystáme něco z naší strany, protože to nechceme nechat usnout. Všechny nás tohle vyjádření paní primátorky šokovalo. U nás už to není o tom, pro kolik lidí by ten stadion měl být, ale hlavně aby vůbec byl. Bohužel.
Vnímáte to jako velké zklamání celého města?
Jednoznačně. Pro mě je to jedna obrovská kaňka. A vezměte si, že tady nejde jen o fotbal. Tohle by mohl být stánek pro množství kulturních akcí, koncertů a podobně. A postupně by si sem našli cestu i lidé, kteří třeba fotbal tolik nemusí. Ale jsem optimista, vždycky. Takže nadále věřím, že se jednou pěkného stadionu ve svém městě dočkám. Kdy to ale bude, to nemám opravdu tušení.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
