Je levné, je všude k dostání, je ho hodně. Někdy je mléka až tolik moc, že ho zemědělci vylévají na pole nebo do kanálů. Tolik moc krav máme v české kotlině, že potrubím, kde teče normálně dešťová voda, občas protéká i mléko. Co s tím? Když mistr truhlář vyrobí moc dřevěných kačerů a nejdou na odbyt, prostě se poohlédne po díře na trhu a přenastaví stroje a vyrábí to, oč je zájem a za co jsou zákazníci ochotni zaplatit takovou cenu, která nejen že pokryje výrobní náklady, ale ještě zbyde na slušné živobytí. Tak velí zákon trhu, amen nebo hawk, jak kdo chcete. Jenže tento model, nelze napasovat univerzálně na vše, s čím se obchoduje. Proto se zemědělci, jako tonoucí stébla, chytají různých příležitostí a hledají možnosti, jak naložit s mlékem. Oproti tomu truhláři mají jednu obrovskou nevýhodu. Kdyby krávy od rána do večera „přenastavovali“, budou dávat zase jen a jen mléko, slivovice se od nich nedočkají. Jak z toho začarovaného kruhu ven? Nevím, leda mě napadá, že těch býků a krav je opravdu hodně a možná, že ne jen na pastvinách…