Každý z pořadatelů chce, aby právě ten jeho ples byl něčím originální a mnohým se to opravdu daří. A tak se v programu vyskytují nejrůznější vystoupení pohybová, taneční, hudební i jiná, dokonce se objevuje i mluvené slovo. Ples se tak stává nejen čistě taneční záležitostí, ale v pravém slova smyslu společenskou událostí. A to je, myslím, dobře. Není to totiž tak dlouho, co byl ples degradován na prachobyčejnou taneční zábavu a tomu odpovídalo i oblečení účastníků. Dnes už se chodí plesat opět ve večerních krátkých i dlouhých róbách, pánové pak v šatech. Výjimky sice existují a dojem ze společenské akce kazí. Ale to už je záležitostí pořadatele, zda takového nevhodně oblečeného člověka pustí dál. Zvláštní kategorií mezi plesy jsou ty maturitní. Ty mají svá vlastní nepsaná ale roky udržovaná pravidla, která se jen mírně upravují. Na maturitních plesech vždy (už i za mých mladých let a to už je opravdu dávno) nesmělo chybět předtančení, kdysi stužkování a dnes šerpování, sólo pro učitele i rodiče. Na těchto plesech nikdy nechyběly ani prvky recese, které k mládí patří.
