Tímto nápisem mě uvítala cedule u vstupu do tachovského městského parku. A protože jsem dal na radu našich úředníků, sedl jsem do auta a jel tedy vozem.Tohoto postupu jsem si všiml i v jiných městech. Nikdy by mne ale nenapadlo, že se tak stane i v našem městě. Možná město nemá na údržbu chodníků v parku peníze, nebo lidi. Možná obojí. Nebo možná mají, ale přijde je levněji zaplatit si pojistku a čekat, jestli se náhodou nic nestane. Když ne, dobře, když ano, tak je to přeci jedno, město má zřejmě pojistku. Možná se úředníci ozvou, ať se jdu do parku podívat, že chodníky jsou schůdné. Třeba jsou. Ale já to letos neuvidím. Jako správný občan poslechnu rady města a do parku nepolezu. Jedině až to všechno roztaje. A po Tachově budu tedy jezdit autem. Místo zdravé procházky přidám do ovzduší pár gramů oxidu uhličitého. Jen by mne zajímalo, co budeme dělat, až takovou ceduli najdeme u první silnice ve městě.