Už v dětství jsem z celého svého srdce nesnášel ty pohřební plky, co vedly sousedky naší babi a dědy. To bylo řečí, že už se mi to chýlí ku konci, a jak že se prý těším na školu. Husí kůže mi tehdy vstávala po celém těle při tom dotěrném připomínání jakéhosi konce léta. Dnes to jde ale mnohem dál, doba pokročila. Už jste uprostřed léta četli nebo slyšeli o blížících se Vánocích? To by mě šlak trefil, když zaslechnu, jak už se obchodní řetězce začínají údajně připravovat. Upřesnil bych to. Jak si na nás začínají brousit zuby. Letní čas je všude kolem kolem nás, a kdo to vnímá jinak, jeho škoda. Je před námi i s dneškem rovných patnáct dní prázdnin a třicet osm dní léta. A to stojí za to je prožít. Třeba v lese nebo na kole, na louce na dece…