Za potraviny vydáváme stále víc a víc peněz. Leccos si můžeme v tíživé finanční situaci odříct, jíst však musíme. A na jídle se toho moc ušetřit nedá. V poslední době vycházejí stále častěji najevo praktiky některých malých i velkých prodejců. Propadlé spotřební lhůty, přelepované štítky s dobou spotřeby, shnilá zelenina či ovoce… Nenechme si to líbit a máme-li možnost, vybírejme, čtěme etikety. Přijdeme-li na propadlou, zkaženou potravinu, reklamujme ji, dožadujme se náhrady, nenechme si to pro sebe. Chtějme za své peníze kvalitu. A ozývejme se, nenechávejme se odbýt. Dost na tom, že musíme konzumovat jídla plná chemikálií, maso odlehčené, tedy napumpované vodou, zeleninu rychlenou, uzeniny plné konzervantů… Já vím, někdy je obtížné mrňavá písmenka přeluštit, jindy spěcháme, vezmeme první věc, která nám padne do ruky. A právě na to dodavatelé i obchody spoléhají. Začíná teplé období a s ním i větší riziko průjmových onemocnění. Dávejme si pozor, co jíme. Všimla jsem si, že jeden obchodní řetězec (možná jich je víc) zlevňuje v podvečer dne, kdy končí spotřební lhůta. A také jsem si všimla, že někteří lidé tam už na tyto potraviny čekají. Myslím, že pár ušetřených korun za zdravotní riziko nestojí.