Samozřejmě, to místo posledního odpočinku nevinných, kteří se míru nedožili jen o pár dní, má svou, do jisté míry hrůzostrašnou atmosféru. Ale to nebyl ten hlavní důvod mého mrazení. Kromě lidí, od kterých se návštěva tohoto místa čeká, také z titulů jejich funkcí, tam byli obyčejní lidé. Ti lidé, o kterých se nebude šuškat, že ač je starostou tohoto či onoho města, nebo poslanec parlamntu, na této akci chyběl. Byli tam lidé lidé, které potkávám několikrát týdně v našem městě na ulici. Těm patří dík, o těch lze říci, že nezapomínají. Ti tam šli ze své vlastní vůle, oni chtěli. My, kteří jsme tam byli z titulu svých zaměstnání, jsme museli. A to je rozdíl.