Nejprve na pondělí, pak ji odložili na čtvrtek. Samozřejmě, každý máme právo na stávku. To je jedna ze základních jistot listiny lidských práv a svobod, kterou podepsaly všechny slušné státy světa. Na tento týden ohlášená stávka argumentuje různými vládními reformami, které skutečně nemusí každému vonět. Také netvrdím, že by se mi všechna opatření, které vláda chystá, líbila. Řada lidí také tvrdí, že stávka se sice tváří jako odborářská, ale ve skutečnosti je politická. Něco pravdy na tom je. Jen se stačí dívat, jak se na vlně odborářů veze a líbivými kecy zviditelňuje předseda sociální demokracie. Vždyť tato stávka přišla pro opozici v pravý čas, hodí se jí do krámu v boji proti vládě. Byť neupírám odborářům právo na stávku, myslím si, že forma mohla být zvolena jiná. Mě osobně třeba vadí avizované okupování hlavních silničních tahů. Jak k tomu přijde třeba takový pekař, který veze čerstvé pečivo a najednou musí někde tvrdnout v koloně a to pečivo tvrdne s ním? Uvědomují si vůbec odboráři, že si berou řadu nás, kteří stávkovat nechceme, jako rukojmí? Na nádraží ve Stříbře mi v pondělí jedna zaměstnankyně Českých drah řekla, že bude stávkovat i za mě. Vážení odboráři, já o to nestojím, abyste stávkovali za mě. Nežádal jsem vás o to.