Pouličním obchodníkům se většinou vyhýbám velkým obloukem. Nesnáším totiž, když se mi někdo snaží vnutit značkově se tvářící kosmetiku (mimochodem, není to tak dávno, byl v televizi test těchto na ulici nabízených parfémů, který zjistil, že se jedná o velmi levný šmejd), nebo když se mě snaží přesvědčit o výhodnosti jakéhosi finančního produktu. Ale studentu Martinovi nebylo možné se vyhnout. Nakonec toho, že mne zastavil a dal se se mnou do řeči, nelituji. Za stovku jsem dostal knihu, kterou si asi nepřečtu doslova písmenko po písmeni, ale určitě do ní občas nahlédnu. Není nezajímavá. Hlavně jsem se ale dozvěděl něco o samotných prodejcích. Jsou to lidé, kteří jsou – na rozdíl od jiných podobných obchodníků – o tom, co nabízejí skutečně přesvědčeni a věří tomu. A svoje myšlenky, které hájí, vám nevnucují, jen s vámi o nich diskutují. A toho si na nich vážím.