Spoustu z nich ale nezaviní jen řidiči, ale i chodci! Při čtvrteční poradě s kolegy jsme narazili i na téma neviditelných chodců a cyklistů pohybujících se po krajnicích vozovek . Každý z nás přispěl nějakým příběhem, který se mu za volantem stal, když hodně těsně míjel chodce v tmavé bundě s kapucí, neřkuli kličkujícího cyklistu. O těchto lidech si myslím, že jsou hlupáci a sebevrazi. Ono nic jiného si ani myslet nelze. Proč? Dám příklad. Když jsem jel ve čtvrtek ráno do redakce, potkal jsem na silnici mezi Planou a Tachovem cyklistu. Vál silný vítr a z nebe padal mišmaš sněhu a deště. A najednou jsem měl pár desítek metrů před kapotou neosvětleného cyklistu, který se ve větru kymácel jako nudle v bandě. Chuťovka, při které vám ztvrdnou kolena. To nemluvím o těch, kteří chodí po špatné straně vozovky (chodíme vždy čelem k protijedoucím vozům, tedy vlevo). Na Tachovsku to ale patří ke koloritu. A že existují reflexní materiály? Ptám se, kdo je nosí? Říkám si, že kdyby měl chodec, který byl ve středu sražen u Úšavy cosi reflexního, nemusel by dnes možná ležet ve špitálu. Tím ale nechci v žádném případě snižovat zavinění řidičky! Smutnou pravdou pak jen zůstává, že máme zase o čem psát…