A to zvlášť případy, když se jedná o dospělé, jejichž profesní nebo zájmovou činností je práce s dětmi. Ať už se jedná o vedoucí nejrůznějších kroužků, kněží či učitele. Nechci spekulovat, konečné slovo v případu pohlavního zneužívání, z kterého je obviněn borský učitel, bude mít soud. Věřím, že prokáže-li se mu vina, bude pykat a nikdy se už za katedru nepostaví. V této souvislosti mě ale přišly na mysl jiné případy, na které už několikrát upozorňovaly sdělovací prostředky. Byly to případy vedoucích nejrůznějších kroužků, letních táborů a podobně, kteří byli za sexuální obtěžování dětí trestáni. Stačilo, aby se přestěhovali do jiného místa a opět se stali vedoucími kroužků či letních táborů. A stejný čin opakovali. S takovými lidmi by měly jít jejich policejní záznamy všude tam, kam se přestěhují. Myslím, že činnost s dětmi by měla podmíněna předložením výpisu z trestního rejstříku, z něhož by se záznamy o pedofilii neměly mazat. Stát by neměl chránit delikventy, ale měl by před nimi chránit naše děti.