Někteří lidé volají po exemplárním trestu pro instruktory, kteří byli neštěstí přítomni a údajně na tragédii nesli vinu. Nepatřím rozhodně mezi ty, kteří se instruktorů paravýcviku zastávají. Na druhou stranu si ale nedovedu představit, že by někdo z nich mohl pomoci cvičence, které se po seskoku neotevřel padák.
Slzy v očích instruktorů při soudním líčení mluvily za všechno. Už jenom pocit, že do konce života budou mít v hlavách myšlenku, jestli skutečně udělali vše, co bylo v jejich silách a možnostech, aby se tragédii předešlo, je pro oba paragány dostatečným trestem.
Pocity marnosti se v těchto případech nedají předstírat. Kamenné tváře příslušníků elitních jednotek existují jenom v akčních filmech. Také paragáni jsou jenom lidé a slzy lítosti na jejich tvářích jsou toho jistě neotřesitelným důkazem.