A už končí. Podle jednatele Navy Oty Rubnera je viníkem město. To podle něj nemá dostatečný zájem vytvářet v nezaměstnaností zdecimovaném Stříbře nová pracovní místa a nevytváří prý klima, které by umožňovalo klidné a seriózní podnikání. Podle představitelů města si za to může pan Rubner sám. Dostal pobídku, limitovanou termínem, který nedodržel, při jednání o prodeji pronajaté nemovitosti nesložil zákonem stanovenou jistinu. A z areálu kasáren odchází dobrovolně, na nabídku domluvit se s novým vlastníkem nemovitosti, kde do tohoto týdne působil, nepřistoupil a stroje demontuje. Zkrátka tvrzení proti tvrzení, každý má svoji pravdu a nemá cenu ji někomu vyvracet, protože každý věří té své pravdě. A také nemá cenu spekulovat o tom, proč se tak stalo. Od toho máme jiné instituce (pokud se na ně ta či ona strana s nějakým podnětem obrátí). Ať je to jakkoli, jedinou jistotou je fakt, že tento boj, dá–li se spor takto nazvat, nemá vítěze. Ovšem má jediného poraženého – obyčejné lidi, které tiskárna propustila.