Ono totiž pokořit dvě česká pohoří není jen tak. Považme, dohromady je pánům kolem tří set let a do hor jdou jako jaří mladíci. Za den si ujdou dvacet kilomterů a za tři dny jsou s cestou přes Jizerky hotoví. Mě tito lidé fascinují, protože když se kolem sebe podíváme, vidíme jejich vrstevníky, často s hůlkou (a ne s turistickou), jak si jdou pomalu ráno pro rohlíky a mléko. Ještě více mě fascinuje to, že přechod přes pohoří Krkonoš byl pro ně výzvou zdolávat i další české hory. Zlí jazykové by mohly namítat, že česká pohoří jsou nízká a že Alpy, nebo Tatry by byly lepší. No jo, ale zase berme v potaz otázku věku. Ostatní senioři by si mohli vzít ze čtveřice příklad. Nyní použiji větu Jiřího Paroubka, ale nebude myšlena tak, jak jí myslel on a bude mířena do mladších vrstev. Vážení, promiňte mi to, ale kdo z vás na to má?