Jeden film jsem viděl. Shodou okolností se věnoval novinářce Anně Politkovské, která byla kvůli své práci zavražděna. V Rusku. Nevím, jestli se Rusko považuje za třetí svět. Možná mnoho z nás ale nad Ruskem ohrnuje nos. Důvodů může být mnoho. Díky Rusům tady čtyřicet let panovala diktatura, kvůli jejich vojenskému zásahu v osmašedesátém, přiznám se, jsem jim nikdy nefandil ani já. Ale o tomto jsem psát nechtěl. Jen jsme v tomto dokumentu poznal, že Rusové nejsou jen vojáci a komunisté. Že jsou to také obyčejní lidé, kteří žijí všedními starostmi tak jako my. A také tak jako my chtějí žít v klidu a míru. A chtějí, aby byla spravedlnost. Za což Politkovská jako novinářka bojovala a nakonec i zemřela. Zjistil jsem, že náš blahobyt z nás dělá méně ostražité, méně připravené bojovat za naši spravedlnost. Anna Politkovská jistě byla statečná žena. Žena, která se vzpírala aroganci tamní státní moci. Doufám, že i my v sobě najdeme tolik statečnosti jako ona. Viděl jsem jen jeden film, ale dva světy.