V jedné ruce třímá kleště, v druhé má koš s několika variantami ořechů obchvatů a je rozhodnuto jednat. Jen rozlousknout ten pravý. Který to bude, je zatím nejisté. Kolem koše s ořechy je totiž sakra rušno a kde kdo ukazuje na ten zaručeně správný. Jedni tvrdí, louskněte ten, kde obchvat povede pod tratí, jiní ukazují na ořech s mostní estakádou. Další natahuje prst po ořechu se západní variantou, ale rozhodně ořech se silnicí pod tratí by nejraději z košíku vyhodil a má pro to své důvody. S třesoucí se rukou, rozechvěnou těžkotonážními kamiony, ukazují na různé ořechy lidé bydlící v domech na průtahu, jen už aby se začalo louskat. Která skořápka nakonec pod kleštěmi zastupitelů praskne, se ukáže snad už brzy. Jenže ani jeden z ořechů není univerzálně nejlepší. Každé jádro je trochu sladké a zároveň hořké. A to určitě z povzdálí sledují dění jiní, kteří v momentě krátce po lousknutí přiběhnou ke košíku a začnou tvrdit, že všechny ostatní ořechy by byly lepší než právě tento. Inu, nechtěl bych nyní držet louskáček v ruce.