A z drtivé většiny to bylo z úst starostů obcí i měst. A ti jsou dokonce někdy schopní se kvůli tomu naštvat. Jednou to dokonce došlo tak daleko, že když jsem jedné starostce z obce ležící v sousedství Tachova řekl, že ať se nezlobí, ale to, co napíšu do novin, záleží na mě a ne na ní, tak se naštvala, telefonovala mému kolegovi s tím, že ať už ji prý nikdy nevolám. Bohužel jsem jejímu přání nemohl vyhovět. A také nemohu vyhovět ostatním starostům, kteří mne o toto žádají. Jakmile jednou něco vypustí z pusy, tak to platí a nejde to vzít zpátky. Jiní zase pro jistotu neříkají radši nic. To mi teď připomnělo, že už se asi měsíc téměř s jistotou ví, že tachovská sportoviště měla konečně poprvé ve své historii loni skončit se ziskem. Možná se už před časem dal o tom napsat článek. Kdyby se nám k tomu ale někdo chtěl vyjádřit. Tak já to do těch novin, páni starostové, tedy nenapíšu.