S výjimkou britského agenta 007, ale to je pouze pohádková postava. Přesto tady desítky let existovala Pohraniční stráž, která toto povolení měla. Maskované zákonem o ochraně státní hranice. Když jsem na toto téma diskutoval s jedním bývalým pohraničníkem, řekl mi: „My jsme to dokonce měli jako rozkaz.“ Samozřejmě je to dnes všechno s odstupem let trochu nadnesené. Dnes se můžeme po hranici, která byla kdysi zašpérována ostnatými dráty a samopalníky připravenými vystřelit, pohybovat volně. Přesto se stále najde dost lidí, kteří by hranice raději znovu zadrátovali. Pohraniční stráž sice zanikla, ale někteří její bývalí příslušníci se pravidelně setkávají. Tak, jako tomu bylo tuto sobotu v Chodové Plané. Nic proti tomu. Ale jak jsem viděl na videozáznamech ze setkání, často tam padají slova, při kterých mrazí v zádech. Ale ač jsou názory mezi lidmi různé, jedno je jisté. Na hranicích tekla v desetiletích vlády jedné strany krev. A byla to krev pohraničníků i obyčejných lidí, kteří neměli možnost legálně vycestovat do zahraničí – tak, jak by to ve správné demokracii mělo být. Měli bychom si všichni uvědomit, že to všechno bylo naprosto zbytečné. Doufejme, že už nikdo nikdy neztratí rozum a nevydá žádný zákon podobný tomu, kterým se řídila Pohraniční stráž. Protože to by byl konec demokracie.