Rozhodně nechci touto glosou vyvazovat radnice z jejich povinností. Ale vidíme a především slyšíme, jak mnozí z občanů měst a vesnic tápou v kompetencích příslušné radnice. Nějak se nedokáží srovnat s tím, že už všechno nepatří státu, potažmo městu a tedy nám všem. Někteří občané přisuzují radnicím až nadpozemské kompetence. Neumí pochopit, že město nevlastní všechny pozemky a nemůže tedy rozhodovat o tom, jestli bude parkoviště stát tam či onde a jestli bude dostatečně velké. Nemůže moc mluvit ani do toho, jestli vyroste v jeho regionu další supermarket nebo ne. Nepřikáže ani vlastníkovi domu, že nesmí prodat nemovitost vietnamskému či jinému obchodníkovi. V kompetenci radnice není ani možnost ovlivnit cenu a kvalitu potravin prodávaných v obchodech na území města. Znovu jsme se měla možnost o nevědomosti občanů přesvědčit ve středu za jednání borského zastupitelstva. Starosta ani nikdo jiný fakt nemůže za to, že je cukr v Boru dražší než jinde a že v obchodě prodávali v akci plesnivé buchty.